Kruhy přátel hudby Uničovsko je dobrovolným společenstvím organizátorů z těchto míst:

                           Kontakty na organizátory KPH obcí a měst:

Obec / město                                       Zástupce KPH - email, telefon

 Koordinátorka          PhDr. Karla Vymětalová, karlitka.vymetalova@seznam.cz  , 737 603 518 

Administrátor             Ing. Jindřich Přidal, pridal.ol@hotmail.com , 607 614 434 

Bludov                  Barbora Haušková, kulturni.dum@bludov.cz     583 238 177, 736 609 734

Bohuňovice           Mgr. Jana Faltysová, jfaltysova@seznam.cz        585 085 255, 737 520 264

Dlouhá Loučka       Mgr. Martina Horňáková, hornakovamaci@seznam.cz  732 765 996

Dolany                   Marie Seifertová, marie.seifertova@mybox.cz    608 620 715, 585 150 595

Dubicko                 Rodina Kolčavova, rodina.kolcavova@seznam.cz 

Hrabová                M. Linhartová, tel. 583449028; 724922687;   obec@hrabova.cz  

Leština                   Mgr. Anna Krušová, krusova@seznam.cz                724 062 549

Libina                     Ludmila Vašková OÚ, vaskova@ou-libina.cz  583 233 222, 602 442 841

Litovel                    Ing. Helena Najmanová, najmanova@litovel.cz       723 212 381

Loštice                   Ing. František Kubín, františek.kubin@email.cz ,    tel. 608 308 595

Medlov                  Libuše Veselková; knihovna@obecmedlov.cz;  732187189 

Mohelnice              Renáta Zezulová, zezulova@mksdk.cz  583 430 351, 604 759 377

                                www.mks-mohelnice.cz ,       www.facebook.com/KulturaMohelnice

                                 https://www.facebook.com/Kino-Mohelnice-742936615810784/timeline/

Pňovice                  Miloslava Krejčí, krejci.mila@email.cz ,    731 920 940,  585 380 069 

Postřelmov         Zdeňka Hrachovinová, kulturak@postrelmov.cz , 

                                 583 437 104, 607 504 949

Ruda nad Moravou   Mgr. Zdeněk Klimeš, zsruda@zsruda.cz , 583 236 330, 739 404 363 

Skrbeň                     PhDr. Karla Vymětalová, Tomáš Spurný obec@skrben.cz , 737 603 518

Svébohov                Martina Šťastná, starosta@svebohov.cz , 583 412 122

Štěpánov                 Ing. Jindřich Přidal, pridal.ol@hotmail.com , 607 614 434,  

 Troubelice               Mgr. Vladimír Hula, hula.vl@seznam.cz  ,  jana.kobylkova@seznam.cz, 732 879 646

Uničov                     https://mkzunicov.cz/pratel-kruh-hudby/

Velká Bystřice        Mgr. Martina Žbánková/ Petr Nakládal, kultura@muvb.cz , kic@muvb.cz   

                                734 236 506 - p. Žbánková, 724 080 298 - p. Nakládal

Zvole                       Ing. Josef Najman, obec.zvole@seznam.cz  , 585 444 274

                                    Obvyklá místa koncertů dle obcí a měst:

Bludov - zámek, Obecní klub 

Bohuňovice - ZUŠ naproti kostela 

Dlouhá Loučka - knihovna (OÚ)

Dolany - ZUŠ naproti kostela 

Dubicko -

Hrabová - kostel 

Leština - OÚ 

Libina - OÚ

Litovel - Městský klub, nám. Přemysla Otakara

Loštice ZUŠ 

Medlov - OÚ

Mohelnice - ZUŠ

Pňovice - sál staré školy u kostela 

Postřelmov - Kulturní dům, Klubovní ul. 247, obřadní síň OÚ

Ruda - OÚ 

Skrbeň - Dům služeb

Svébohov - OÚ

Štěpánov - sál ZUŠ, Nádražní 5, Štěpánov, GPS = 49.6741169N, 17.2246872E 

Šternberk - 

Troubelice - restaurace Hanačka

Velká Bystřice - galeriezet, Zámecké náměstí 775, Velká Bystřice, 783 53 

                            GPS: 49°35´39.36"N 17°21´30.2"E

Zvole - OÚ 

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HUDEBNÍ VÝCHOVY

Historie a současnost Kruhů přátel hudby na Uničovsku se zaměřením na činnost spolku v Troubelicích

bakalářská práce

Brno 2021

Vedoucí práce: Vypracoval:

DiS., Ph.D. et Ph.D., MBA, LL.M.

Bibliografický záznam

KOBYLKA, Roman. Historie a současnost Kruhů přátel hudby na Uničovsku se zaměřením na činnost spolku v Troubelicích. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, 2021.

Anotace

Tato bakalářská práce se zaměřuje na Kruhy přátel hudby na Uničovsku. Nejprve obecně nastiňuje historii, financování a význam těchto spolků. Poté popisuje jejich vznik na Uničovsku a zmiňuje osobnost Jana Morávka, jejich zakladatele. V další části se věnuje těm Kruhům přátel hudby na Uničovsku, které fungují do dnešní doby. V poslední kapitole je podrobně přiblíženo fungování Kruhu přátel hudby v Troubelicích v minulosti i současnosti.

Annotation

This bachelor thesis focuses on musical associations called Kruhy přátel hudby in the Uničovsko region. Firstly, it generally outlines the history, financial support and importance of these clubs. Secondly, the thesis describes the creation of the clubs in the region and also presents the founder of many of them, Jan Morávek. The following part of the writing focuses on those musical clubs, which still operate today. The last chapter describes the history and present activities of Kruh přátel hudby Troubelice in detail.

Klíčová slova

Kruh přátel hudby, Nadace Český hudební fond, Jan Morávek, Troubelice, hudební spolek, Uničovsko, komorní hudba, organizace koncertů

Key words

Kruh přátel hudby, Czech music foundation, Jan Morávek, Troubelice, musical association, Uničovsko, chamber music, organizing of concerts

Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně za využití pouze těch zdrojů, které jsou v ní uvedené. Práce je zpracována v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech související s právem autorským a změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších přepisů.

V Brně 20. 4. 2021 .................................

podpis

Na tomto místě bych chtěl poděkovat všem, kteří mi s touto prací pomáhali. V první řadě bych rád poděkoval Mgr. et Mgr. BcA. Bc. Lence Kučerové, DiS., Ph.D. et Ph.D., MBA, LL.M. za cenné rady, konstruktivní připomínky a především za obdivuhodnou vstřícnost po celou dobu psaní práce. Dále chci poděkovat prof. Ivanu Klánskému a MgA. Janu Schulmeisterovi za sdělení jejich zkušeností s Kruhy přátel hudby. V neposlední řadě bych rád poděkoval PhDr. Karle Vymětalové, Ph.D., Mgr. Zuzaně Loutocké, Janě Hulové a Mgr. Vladimíru Hulovi za poskytnutí rozhovoru k bakalářské práci a také všem vedoucím Kruhů přátel hudby na Uničovsku za spolupráci při dotazníkovém šetření.

Obsah

Úvod. 7

1 Komentář k použitým zdrojům.. 9

2 Kruhy přátel hudby. 11

2.1 Stručná historie. 11

2.2 Nadace Český hudební fond. 11

2.2.1 Rada Kruhů přátel hudby. 12

2.2.2 Podmínky poskytnutí příspěvku Nadace český hudební fond pro Kruhy přátel hudby 13

2.3 Význam Kruhů přátel hudby z pohledu umělců. 14

3 Kruhy přátel hudby na Uničovsku. 18

3.1 Jan Morávek. 18

3.2 Spolupráce Kruhů přátel hudby se zemědělskými družstvy. 20

3.3 Dramaturgie Kruhů přátel hudby na Uničovsku. 22

3.3.1 Proces plánování koncertní sezóny. 23

3.3.2 Specifické faktory vstupující do procesu plánování koncertů. 25

3.3.3 Finanční podpora. 26

3.4 Současné Kruhy přátel hudby na Uničovsku. 27

3.4.1 Litovel 28

3.4.2 Uničov. 29

3.4.3 Leština. 32

3.4.4 Bohuňovice. 32

3.4.5 Medlov. 33

3.4.6 Loštice. 34

3.4.7 Velká Bystřice. 35

3.4.8 Dubicko. 35

3.4.9 Dolany. 35

3.4.10 Svébohov. 36

3.4.11 Pňovice. 36

3.4.12 Postřelmov. 37

3.4.13 Bludov. 37

3.4.14 Hrabová. 37

3.4.15 Libina. 38

3.4.16 Skrbeň. 38

3.4.17 Štěpánov. 38

3.4.18 Ruda nad Moravou. 39

3.4.19 Dlouhá Loučka. 39

4 Kruh přátel hudby Troubelice. 40

4.1 Historie spolku. 41

4.2 Financování 42

4.3 Přehled koncertní činnosti 44

Závěr 49

Resumé. 51

Summary. 51

Seznam použitých zdrojů. 52

Seznam příloh. 56

Úvod

Kruhy přátel hudby (dále jen KPH) mají v České republice dlouholetou tradici a stále jsou významným prvkem kulturního života mnoha měst a obcí. Tato dobrovolnická uskupení se zaměřují na pořádání komorních koncertů vážné hudby. V současnosti působí na území ČR 80 aktivních KPH, z nichž 20 se nachází v blízkém okolí města Uničova na severu Moravy v Olomouckém kraji. KPH na Uničovsku působí převážně v malých obcích a jsou jedinečné také svou provázaností. Již od vzniku prvních KPH v této oblasti je pojí společná dramaturgie, která se ukázala být nadčasově funkční. Díky existenci KPH mají i obyvatelé menších vesnic možnost pravidelně navštěvovat vystoupení špičkových umělců, jejichž jména jsou známá po celém světě.

Problematika těchto hudebních spolků je mi velmi blízká, neboť vedoucími KPH v Troubelicích jsou mí prarodiče, Jana a Vladimír Hulovi. KPH Troubelice je jedním z prvních Kruhů založených na Uničovsku. Dosud neexistuje žádný ucelený text, který by KPH podrobněji popisoval. To mě motivovalo k výběru tématu a ke zmapování těch Kruhů, které dnes na Uničovsku působí.

V první kapitole popisuji některé ze zdrojů využitých pro psaní této práce. Kapitola byla zařazena kvůli specifičnosti zdrojů, nejedná se totiž o běžně dostupnou literaturu.

Druhá kapitola nejprve nastiňuje celkovou historii KPH, a poté popisuje Nadaci Český hudební fond, která významně finančně podporuje činnost KPH. Dále je v této kapitole popsáno, jak význam KPH vnímají účinkující umělci.

Třetí kapitola se věnuje KPH na Uničovsku. V první části představuje Jana Morávka, který byl zakladatelem KPH Uničov a také se zasloužil o vznik téměř všech dalších KPH v této oblasti. Dále je ve třetí kapitole představena současná koordinátorka KPH Uničovsko Karla Vymětalová a především její skvělá organizační činnost, která je pro mnoho Kruhů v této oblasti klíčová. Nakonec kapitola popisuje historii a současný stav těch KPH, které dodnes pokračují v pořádání komorních koncertů.

Poslední kapitola této práce se zaměřuje na KPH v Troubelicích. Nejprve jsou v ní představeni Jana a Vladimír Hulovi, kteří zde KPH vedou již od jeho vzniku. Poté je podrobně popsána historie spolku až do současnosti. Dále se kapitola věnuje proměně financování a právního zastoupení KPH Troubelice a nakonec je zde popsána koncertní činnost.

V textu práce se vyskytuje řada jmen. O některých osobách je uvedeno více informací, protože je považuji za důležité v souvislosti s KPH a touto bakalářskou prací.

Také bych se rád zmínil o v práci často užívaném pojmu Uničovsko. Ačkoliv v Olomouckém kraji, v němž se nacházejí všechny KPH, o nichž se v práci zmiňuji, existuje tzv. mikroregion Uničovsko, pojem Uničovsko v souvislosti s KPH nereprezentuje ani tak území, jako spíše Kruhy vzniklé v širokém okolí města Uničov z popudu Jana Morávka. Tento pojem je užíván mezi vedoucími KPH, příznivci vážné hudby z této oblasti, ale také mezi umělci, kteří sem jezdí účinkovat.

• Komentář k použitým zdrojům

Vzhledem k lokálnosti a jedinečnosti tématu bylo obtížné získat relevantní zdroje k psaní této práce. O KPH není dostupná žádná ucelená literatura ani jiný podrobnější zdroj, který by se zabýval touto problematikou. Z toho důvodu jsou v práci využity alternativní zdroje, jako jsou rozhovory, dotazníky, kroniky Městského kulturního zařízení Uničov či soukromé materiály, rukopisy a kroniky KPH Troubelice. Dále jsou v práci využity internetové zdroje, články ze zpravodajů města Uničov nebo články z periodika Hudební rozhledy. Při rešerši zdrojů jsem objevil také diplomovou práci Barbory Janoškové na téma Kruhy přátel hudby jako významný kulturní fenomén ČR. Na danou problematiku se však zaměřuji z užšího úhlu pohledu.

K této bakalářské práci byly pořízeny tři rozhovory. Ten první byl veden se Zuzanou Loutockou, dcerou Jana Morávka, hudebního pedagoga, zakladatele KPH Uničov a iniciátora vzniku mnoha dalších KPH. Zuzana Loutocká v tomto rozhovoru poskytla cenné informace přibližující život Jana Morávka a především jeho činnost související s KPH. Druhý rozhovor byl pořízen s Karlou Vymětalovou, pedagožkou a nynější koordinátorkou KPH na Uničovsku. Ta v rozhovoru mimo jiné přiblížila svoji významnou organizační činnost související s KPH. Poslední rozhovor byl veden s Janou a Vladimírem Hulovými, kteří jsou zakladateli a stálými vedoucími KPH Troubelice.

Dotazníkové šetření související s touto prací mělo kvalitativní charakter. Nešlo v něm totiž o vytvoření statistik na základě odpovědí, ale o získání konkrétních informací díky vzpomínkám a osobním zkušenostem respondentů o jednotlivých KPH na Uničovsku. Vzhledem k současné pandemii koronaviru a opatřením s ní spojenými se online dotazník jevil jako nejvhodnější a nejbezpečnější forma získání potřebných informací. Některé dotazníky pak byly doplněny o dodatečné informace prostřednictvím e-mailové či telefonické komunikace.

Soukromými materiály a rukopisy jsou myšleny záznamy z účetnictví KPH Troubelice a různé poznámky týkající se koncertů a činnosti tohoto Kruhu. Také sem spadají materiály ze soukromého vlastnictví Vladimíra Huly, které jsou pro tuto práci souhrnně pojmenovány jako Biografie KPH na Uničovsku a okolí. Jedná se především o jeho zápisy zaznamenané po rozhovoru s Janem Morávkem, které přibližují historii KPH Uničovsko a KPH Troubelice.

Kroniky Městského kulturního zařízení Uničov a KPH Troubelice jsou pak velice specifickým zdrojem. Všechny tyto kroniky jsou vedeny formou návštěvních knih, v nichž umělci, kteří účinkují na koncertech v těchto městech, zanechávají různé vzkazy a hlavně své podpisy. Kroniky MKZ Uničov však zaznamenávají různá vystoupení, kdežto kroniky KPH Troubelice zaznamenávají výhradně koncerty vážné hudby. Ty uničovské však pro tuto práci nejsou příliš významné a čerpám z nich velice málo, proto je v této kapitole blíže nepopisuji.

Oproti tomu kroniky KPH Troubelice zaznamenávají téměř všechny koncerty v Troubelicích a jsou tak důležitým zdrojem pro tuto práci. Tyto knihy jsou celkem tři. První kronika byla vedena od roku 1983 do roku 1998, má 460 stran a je v ní zaznamenáno 103 koncertů. Kromě koncertních programů, vzkazů a podpisů umělců jsou v ní také dva novinové články, které se KPH Troubelice týkají. Ten první je článek z periodika Nová svoboda, který je reakcí na článek hudebního organizátora, vědce a pedagoga Václava Holzknechta. V něm Holzknecht vyzdvihuje činnost KPH v malých obcích na Uničovsku. V druhém případě pak není jasné, ze kterých novin článek pochází, neboť se jedná pouze o výstřižek. Autorem článku je Josef Dorničák a pojednává o hudebním festivalu uskutečněném na Uničovsku. Jsou v něm zapsána obdivná vyjádření umělců Alfreda Holečka, Jany Jonášové a Břetislava Novotného na adresu KPH Uničovsko i konkrétně KPH Troubelice. Součástí textu je také zamyšlení muzikologa Jaroslava Šedy nad významem hudby a nad cestou k rozvoji hudebnosti společnosti.

Druhá kronika KPH Troubelice má 460 stran a zaznamenává koncerty od roku 1998 do roku 2018. Celkem je v ní zapsáno 176 koncertů. Třetí a doposud poslední kronika je vedena od roku 2018 a oproti předchozím knihám je velice tenká. Zatím obsahuje záznamy pouze o 18 koncertech. Tím posledním bylo vystoupení Ivana Ženatého a Igora Ardaševa 27. září 2020.

• Kruhy přátel hudby
• Stručná historie

KPH začaly vznikat v polovině 50. let minulého století jako uskupení dobrovolníků, kteří se podíleli na pomoci kulturním zařízením v organizaci koncertního života. Tyto iniciativy vznikaly převážně ve městech, kde již dříve existovaly dobrovolnické spolky, které měly totožnou úlohu. Nově vzniklá uskupení se nazývala Kluby přátel hudby, Kluby přátel umění, či užívala název, který se ujal nejvíce - Kruhy přátel hudby. Šulc o vývoji KPH v článku pro časopis Hudební rozhledy v roce 1979 uvedl: "Ač každým rokem vznikala tato zájmová sdružení v dalších a dalších městech, chyběla tomuto hnutí centrální podpora."[1]Řešení tohoto problému započalo v únoru 1959 na II. sjezdu SČS (Svaz československých skladatelů), kdy sekce koncertních umělců navrhla vybudování širokého hudebního publika zakládáním KPH ve větších městech. Rozvleklá jednání zpočátku nevedla k žádnému zdařilému výsledku. Teprve v roce 1965 tehdejší Ministerstvo školství a kultury vydalo směrnici, která doporučovala vytváření KPH ve všech městech a obcích, v nichž pro vznik takového uskupení byly vhodné podmínky. Šulc o této směrnici dále uvádí, že její hlavní význam spočívá v tom, "[...] že odstranila formální překážky pro práci lidí, kteří chtěli zdarma pomáhat v organizování koncertů a někde naráželi na nepochopení opatrných úředníků, jimž se tato aktivita nevešla do žádného celostátního opatření."[2]

Již od svého vzniku měly KPH důležité postavení v procesu šíření vážné hudby mezi širokou veřejnost. Kolem roku 1979 zajišťovaly pravidelné hudební dění v téměř 140 městech. K roku 1989 již existovalo na území ČSR přes 200 aktivních KPH.[3] V současné době je v ČR přibližně 80 aktivních KPH.[4]

• Nadace Český hudební fond

Nadace Český hudební fond (dále jen NČHF) se významným způsobem podílí na financování KPH. Vznikla v roce 1994 postupnou transformací z někdejšího Českého hudebního fondu (dále jen ČHF), založeného v roce 1954. Tehdejší ČHF byl jedním ze šesti kulturních fondů existujících v Československu. Po listopadu 1989 musel změnit své legislativní zakotvení, a byl tedy v roce 1993 zákonem převeden z kulturního fondu na nadaci. V únoru 1994 tak kulturní fond ČHF oficiálně ukončil svoji činnost a veškerý jeho majetek převzala NČHF, která na činnost původního ČHF plynule navázala.[5]

"Nadace je institucí, jejímž posláním a účelem je podpora rozvoje a šíření české hudební kultury."[6]Zmíněná podpora je realizována formou příspěvků třetím osobám na základě vyhlašování veřejných grantových programů. Finančními prostředky Nadace podporuje aktivity, které považuje v rámci české hudební kultury za významné, jako jsou skladatelské a interpretační soutěže, tvůrčí dílny a také podporuje hudební školství. Dále zajišťuje materiální podmínky pro realizaci nových hudebních děl a pro uskutečňování interpretační, pořadatelské, muzikologické, publicistické, ediční a vzdělávací činnosti. V neposlední řadě pak poskytuje granty, nadační příspěvky a studijní prémie mladým začínajícím autorům, interpretům či hudebním vědcům a také přispívá na náklady, které jsou spojené s rozšiřováním jejich odborných znalostí v zahraničí. V kontextu této práce je nejdůležitější finanční podpora koncertní činnosti KPH.[7]

• Rada Kruhů přátel hudby

Rada KPH funguje jako poradní orgán správní rady NČHF. "Prvořadým cílem rady KPH je zajištění vysoké úrovně koncertního života v jednotlivých městech a regionech prostřednictvím hudebních spolků - Kruhů přátel hudby."[8] Její úlohou v rámci NČHF je doporučit správní radě Nadace ty KPH, jež splňují podmínky pro udělení finanční podpory na chystanou koncertní sezónu. Správní rada poté na základě onoho doporučení schvaluje sponzorské příspěvky pro jednotlivé KPH. Ve vztahu k nim potom rada KPH zastává roli poradce ohledně dramaturgických, organizačních, agentážních či uměleckých otázek. Dále také organizuje setkání představitelů jednotlivých KPH, kde je informuje o všech změnách a novinkách týkajících se systému finanční podpory NČHF.

Rada KPH je jmenována správní radou NČHF na období 3 let a může mít až 9 členů. Její představitelé patří mezi významné osobnosti hudebního života a mají k problematice KPH blízký vztah nebo jsou sami úspěšnými organizátory koncertů jednotlivých Kruhů. Rada KPH si na začátku své působnosti volí předsedu a místopředsedu ze svých členů a předseda má poté zodpovědnost správní radě NČHF za její činnost. Ta je omezena Zásadami pro poskytování finanční podpory Nadace Český hudební fond Kruhům přátel hudby a také výší finančních prostředků vyčleněných z rozpočtu NČHF.[9] V současnosti má rada KPH 8 členů, jimiž jsou Ivan Klánský (předseda), Halina Františáková, Jan Jiraský, Arnošt Střížek, Alena Veselá, Hana Benešová (vedoucí KPH Louny), Rudolf Felzmann (vedoucí KPH Děčín), Kamil Jindřich (vedoucí KPH Domažlice).[10]Začátek formuláře

• Podmínky poskytnutí příspěvku Nadace český hudební fond pro Kruhy přátel hudby

Udělení dotace KPH se řídí dokumentem, který se nazývá Zásady pro poskytování příspěvku Nadace Český hudební fond Kruhům přátel hudby. Tyto zásady jsou přesně specifikovány na webových stránkách NČHF. Krom jiných podmínek musí KPH usilující o získání příspěvku splnit pořádání alespoň šesti koncertů vážné hudby během koncertní sezóny. U začínajících KPH je dostačujícím počtem pět koncertů za sezónu. V rámci požadovaného množství koncertů musí dále pořadatelé splnit podmínku zařazení alespoň jednoho koncertu perspektivního mladého umělce či komorního souboru ze seznamu Listiny mladých umělců, která je každoročně schvalována radou KPH. Dalšími předpoklady pro udělení dotace, které se týkají dramaturgie koncertní sezóny, je zařazení alespoň jednoho recitálu vynikajícího sólisty a uskutečnění minimálně dvou koncertů renomovaných komorních souborů klasického složení. Takovým uskupením je například komorní duo, trio či kvarteto (ať už klavírní, smyčcové nebo dechové), dechové kvinteto či noneto nebo ustálený vokálně instrumentální soubor či komorní orchestr bez dirigenta. Poslední podmínkou, týkající se přímo samotných koncertů, je uvedení jedné skladby současného českého skladatele v rámci programu alespoň jednoho z pořádaných koncertů. Pořadatel potvrzuje splnění těchto požadavků zasláním programu koncertů či propagačních materiálů NČHF.[11]

Na základě výše zmíněných podmínek rada KPH schvaluje příspěvky jednotlivým KPH ve výši, která je stanovena na základě posouzení kvality připravované koncertní sezóny každého KPH. Například v roce 2019 bylo celkem rozděleno 910 000 Kč mezi 80 KPH po celé České republice. Jednotlivé výše příspěvků se pohybovaly od 6 000 do 16 000 Kč.[12] Ačkoliv dotace samotné pokryjí konkrétním KPH mnohdy náklady pouze na jeden či dva koncerty, sami organizátoři se s tímto dokáží vypořádat a vnímají finanční podporu od NČHF jako základ jejich organizační činnosti. Další finanční prostředky pak získávají od sponzorů a obcí.[13]

• Význam Kruhů přátel hudby z pohledu umělců

Primárním posláním KPH je šíření vážné hudby mezi širokou veřejnost nejen ve velkých kulturních centrech, ale také v malých městech a vesnicích. Díky jejich existenci přijíždějí špičkoví umělci do těchto míst a pro řadu obyvatel jsou tyto koncerty jedinou příležitostí k poslechu živé vážné hudby.

Jak vnímají KPH účinkující umělci? Jan Šmolík ve svém článku o sjezdu vedoucích KPH z roku 1996 zmiňuje vzpomínku violoncellisty Jana Páleníčka ze setkání s nejmenovanou francouzskou violoncellistkou. Ta podle slov Jana Páleníčka studovala v Moskvě i v Americe, vyhrála řadu soutěží, avšak ve Francii téměř neměla možnost účinkovat, protože nepatří k absolutní špičce a komorní koncerty se v malých městech už téměř nekonají. "Že by jen KPH ročně v naší republice uspořádaly zhruba tisíc koncertů, tomu prostě nevěřila."[14] V současnosti KPH v ČR stále pořádají velké množství koncertů. Když vezmeme v úvahu, že v roce 2019 poskytla NČHF příspěvky 80 spolkům a že jednou z podmínek pro obdržení příspěvku je uspořádání alespoň 6 komorních koncertů za sezónu, vyplývá z toho minimální počet 480 koncertů pořádaných KPH.[15] Jenom na Uničovsku je však 9 Kruhů, které pořádají 8 a více koncertů za sezónu a reálný počet koncertů tak bude ještě vyšší.[16]

Jak dokládají zápisy v kronikách KPH Troubelice, pro řadu umělců mají koncerty v rámci KPH také osobní citový význam. Pro mnoho z nich byla vystoupení pro KPH jedním z prvních v jejich profesionální hudební kariéře. Například houslista Jan Schulmeister poprvé účinkoval na koncertu KPH již v době svého studia na konzervatoři v roce 1983, kdy odehrál houslový recitál pro KPH v Luhačovicích. Po založení Wihanova kvarteta v roce 1985 pak začal s kolegy houslistou Leošem Čepickým, violistou Jakubem Čepickým a violoncellistou Michalem Kaňkou spolupracovat s mnoha Kruhy v celé ČR. Se vznikem Petrof Piana Tria (Jan Schumeister - housle, Kamil Žvak - violoncello, Martina Schulmeisterová-Merunková - klavír) v roce 2009 a komorního dua Duo Schumeister (Jan Schulmeister a Martina Schulmeisterová-Merunková) v roce 2015 se pak jeho působení na koncertech KPH ještě zintenzivnilo. V článku napsaném pro účely této bakalářské práce Jan Schulmeister uvádí, že si váží činnosti KPH a především práce KPH Uničovsko, které se stalo jeho srdeční záležitostí.[17]

Dodnes je záměrem rady KPH, aby malé komorní koncerty těchto spolků fungovaly jako odrazový můstek pro mladé začínající umělce. I z toho důvodu je každoročně sestavována radou KPH Listina mladých umělců, ze které si jednotlivé Kruhy vybírají interprety na své koncerty.[18]

Přínos KPH pro mladé interprety vnímá i klavírista, hudební pedagog a předseda rady KPH při NČHF Ivan Klánský, který v nepublikovaném textu vzniklém pro tuto práci uvádí: "Kruhy přátel hudby dávaly mnohé koncertní příležitosti i mladým umělcům, kteří své leckdy vynikající hudební schopnosti měli možnost prezentovat publiku."[19] Dále zde Ivan Klánský o KPH zmiňuje, že jsou ve světě ojedinělým fenoménem, který vychází z tradice české komorní hudby. Do budoucna vidí naději zachování úrovně vážné hudby v přínosu KPH: "Věřím, že i v dnešní těžké době zájem o tzv. vážnou hudbu zůstane alespoň na současné úrovni a právě Kruhy přátel hudby by tomu v malých městech a v regionech mohly udělat velkou službu."[20]

Často zmiňovaná je také příjemná až rodinná atmosféra těchto malých komorních koncertů, jak dokládá například zápis violoncellisty Marka Jerie v kronice z roku 2016: "Do Troubelic se vždy rád vracím a opět bych rád poděkoval místnímu publiku za věrnost a skvělou atmosféru."[21] Právě díky ní zařazují někteří umělci do programu také vystoupení svých dětí, pro které je to mnohdy první koncertní příležitost mimo hudební školy. V Troubelicích takto vystupovaly všechny děti Ivana Klánského - synové Michal (kytara), Vladimír (housle), Lukáš (klavír), Daniel (zpěv), Adam (violoncello) a dcera Klára (housle). Dále zde vystupoval syn houslisty Jana Schulmeistera a Martiny Schulmeisterové-Merunkové Jan Schulmeister ml. (klavír) nebo také děti violoncellisty Jiřího Bárty Ayla Bártová (klavír) a Josef Bárta (violoncello).[22]

Problémem KPH, který vnímají nejen organizátoři, ale i samotní umělci, je nedostatek financí těchto spolků. Organizátorka koncertů a koordinátorka KPH na Uničovsku Karla Vymětalová v rozhovoru uvedla, že mnoho převážně mladých umělců odmítá spolupráci s KPH právě kvůli tomu, že si spolky nemohou dovolit umělce adekvátně finančně ohodnotit.[23] Totéž potvrzuje rozhovor členů Prague Philharmonia Wind Quintet pro portál KlasikaPlus.cz, ve kterém flétnista Jiří Ševčík zmiňuje, že KPH hospodaří často s nízkými rozpočty, a proto je angažování větších hudebních uskupení, jako tohoto dechového kvinteta, pro vedoucí Kruhů velmi obtížné. Jiří Ševčík však doufá v budoucí zlepšení podmínek.[24] Stejně tak mnoho vzkazů z kronik KPH zmiňuje finanční situaci Kruhů jako například zápis z koncertu Nostitzova kvarteta (Petr Bernášek - housle, Václav Vacek - housle, Pavel Hořejší - viola, Petr Šporcl - violoncello): "Přejeme Vám vždy dostatek financí na krásnou hudbu, protože to dokáže někdy více na duši než všechny léky světa."[25]

Ačkoliv koncerty KPH mnohdy provází poměrně nízká návštěvnost, mnoho umělců vnímá tuto situaci pragmaticky. Například houslista Václav Hudeček na adresu těchto komorních koncertů řekl: "Je to dojemné, a kdybychom to měli brát čistě matematicky, tak srovnatelná návštěva v malých městech by procentuálně v Praze musela znamenat asi 250 000 posluchačů na jednom koncertě."[26]

• Kruhy přátel hudby na Uničovsku

Dříve než se začneme věnovat KPH na Uničovsku, je nezbytné zmínit se o člověku, který měl na jejich vznik a mnohaleté působení zásadní vliv. Touto osobností byl Jan Morávek (1928-2021).

• Jan Morávek

Jan Morávek se narodil 6. března 1928 v Zábřehu na Moravě. V dětství zde navštěvoval měšťanskou školu a po jejím absolvování úspěšně složil přijímací zkoušku na brněnskou konzervatoř. Ke studiu oboru hra na violoncello však z finančních důvodů nemohl nastoupit a začal tak pracovat jako pomocný úředník na zábřežském okresním úřadě. Přesto v hudebním vzdělávání nadále pokračoval - soukromé hodiny houslí bral u J. Černého, tehdejšího koncertního mistra Moravské filharmonie v Olomouci a hudební teorii studoval u Jana Petzolda, houslisty a hudebního pedagoga.[27] Pod vedením těchto dvou hudebníků se později i připravoval k absolvování státní zkoušky ve hře na housle na brněnské konzervatoři, kterou úspěšně splnil. Následně byl přijat na místo učitele hry na housle v hudební škole v Zábřehu. Později nastoupil na stejnou pozici v Jeseníku, kde se seznámil s klavíristkou Janou Havrdovou, se kterou se oženil v roce 1956. V tomtéž roce se společně přestěhovali do Uničova, kde se později narodily obě jejich děti - Jan a Zuzana.[28]

Do hlubšího povědomí uničovské veřejnosti a kulturního života vstoupil Jan Morávek v roce 1956, kdy začal působit jako učitel hry na housle v místní LŠU a později zde také zastával funkci zástupce ředitele. Současně s ním na školu nastoupila také jeho žena Jana Morávková, která byla uznávanou klavírní pedagožkou a vyhledávanou korepetitorkou. V roce 1964 Jan Morávek nastoupil na pozici ředitele, v níž setrval až do roku 1988. Během svého ředitelského působení obohatil školu o výuku výtvarného a literárně-dramatického oboru a díky jeho propagaci hudebního vzdělávání se zvýšil počet žáků LŠU o téměř dvojnásobek. Ve škole založil smyčcový orchestr, který má dodnes stále na vysokou úroveň.[29] Jedním ze způsobů, jak zmíněná propagace hudebního vzdělání probíhala, bylo organizování společných koncertů smyčcového orchestru s předními českými umělci, jako byl František Pošta, Dagmar Šimonková nebo Brigita Šulcová.[30] Kromě smyčcového orchestru v Uničově vedl Jan Morávek ženský pěvecký sbor a také založil ženský pěvecký sbor v obci Šumvald. Stejně jako žáci a učitelé LŠU, tak i členky obou sborů měly možnost spolupracovat s významnými umělci. Důkazem toho byly jejich společné vánoční koncerty s Pražským dechovým kvintetem.[31]

Jan Morávek se zasazoval i o činnost školy v oblasti hudebních soutěží: "V roce 1985 byla z podnětu Jana Morávka škola poprvé pověřena Ministerstvem školství organizací ústředního kola Národní soutěže žáků ZUŠ ČR ve hře na dechové a bicí nástroje."[32]Ve stejném roce Jan Morávek inicioval uspořádání první Regionální přehlídky smyčcových duet, jejíž tradice se udržuje dodnes.

Za jeho vedení se také podařilo zmodernizovat mezi lety 1965-1987 obě budovy školy a v roce 1983 se zasloužil o rekonstrukci kostela Povýšení sv. Kříže na koncertní síň, do níž později nechal instalovat renovované varhany se třemi manuály. Díky tomu se z Uničova stalo místo s jedinečným hudebním zázemím, které na Moravě nemělo a pravděpodobně ani dnes nemá obdoby.

Právě v době svého ředitelského působení v LŠU Uničov začal se svojí dlouholetou organizační činností. "Od roku 1966 pořádal se svými spolupracovníky ve škole Hudební podvečery - besedy o hudbě."[33] Webové stránky Městského kulturního zařízení Uničov uvádějí, že v roce 1963 v Uničově vznikl Klub přátel umění, jehož hudební sekci od poloviny 60. let Jan Morávek vedl.[34] V roce 1974 se Kruh přátel umění transformoval na Kruh přátel hudby, u jehož zrodu stál právě Jan Morávek. Začátkem 80. let pak KPH začaly na jeho popud vznikat i v okolních obcích. "Do konce 80. let 20. století se Janu Morávkovi povedlo vytvořit síť 27 hudebních kruhů, na jejichž koncertech vystupovali špičkoví interpreti."[35] Po sametové revoluci v 90. letech některé z Kruhů zanikly, ale mnoho z nich ve své činnosti setrvalo a funguje dodnes.

Všechno, co Jan Morávek dokázal na Uničovsku vytvořit, je důkazem jeho geniálního smyslu pro diplomacii a neuvěřitelného zápalu pro hudbu a kulturu obecně. Za svou mnohaletou organizační činnost, za aktivity spojené s LŠU Uničov a za nevšední přínos kulturnímu životu celého regionu obdržel v roce 2008 vůbec první zlatou pamětní medaili města Uničova.[36]

Za dobu existence KPH na Uničovsku zde účinkovala celá řada interpretů z Česka i ze zahraničí. Vzhledem k dlouholeté spolupráci Jana Morávka s předními českými umělci, jako jsou Ivan Klánský, Čeněk Pavlík a Marek Jerie (členové Guarneri Tria Prague), dále Ivan Ženatý, Štěpán Rak nebo Alfred Strejček, je přirozené, že jejich vztahy přerostly z pracovní roviny do přátelských poměrů. Jan Morávek si těchto vztahů velice cenil a na druhou stranu měl mezi osobnostmi českého hudebního a uměleckého světa obrovský respekt a uznání za svoji celoživotní práci. Nejen s výše zmíněnými umělci, ale také s mnoha dalšími navázal pevná přátelství, která trvala až do jeho úmrtí 2. ledna 2021. Jan Morávek setrvá v myslích jeho přátel a kolegů navždy.[37]

• Spolupráce Kruhů přátel hudby se zemědělskými družstvy

Koncem 70. let 20. století se Janu Morávkovi podařilo přesvědčit předsedy JZD vesnic v okolí Uničova k tomu, aby s ním spolupracovali na uspořádání samostatných koncertů v jejich obcích. Podle dostupných informací zorganizoval vystoupení umělců v Újezdu u Uničova, v Dlouhé Loučce nebo v Šumvaldu. Díky úspěchu těchto koncertů se přesvědčil, že je možné, aby se koncerty konaly i mimo Uničov.[38]

Na počátku 80. let přišel Jan Morávek s nápadem rozšíření působnosti KPH z Uničova do okolních vesnic. Začal tedy postupně oslovovat předsedy JZD v různých obcích v Olomouckém kraji, zda by měli zájem o založení KPH v jejich obcích.[39] Cílení na předsedy JZD bylo záměrné, neboť každé družstvo mělo ve svém rozpočtu fond určený na "[...] uspokojení kulturních potřeb pracujícího lidu."[40] Jan Morávek osobně oslovoval předsedy v těch obcích, ve kterých předpokládal, že jsou pro konání koncertů vhodné prostory, aby u nich KPH zřídili. Zároveň se jim zaručil, že o dramaturgii se postará on sám.[41] Přesvědčil je, aby nakoupili klavíry do svých kulturních domů a ke vzniku spolku pak už stačilo najít hudebního nadšence, který by při organizování koncertů spolupracoval.[42]

Kromě KPH Uničov v 70. letech na Uničovsku působil také KPH v Litovli, který byl založen v roce 1973, tedy ještě o rok dřív než v Uničově.[43] Do konce 90. let pak vznikly na Moravě ve spolupráci s Janem Morávkem KPH v těchto obcích: Bludov, Bohuňovice, Dlouhá Loučka, Dolany, Dubicko, Hoštejn, Hrabová, Leština, Libina, Loštice, Lukavice, Moravičany, Pňovice, Postřelmov, Ruda nad Moravou, Skrbeň, Staré Město pod Sněžníkem, Svébohov, Štěpánov, Šumvald, Troubelice, Újezd u Uničova, Úsov, Velká Bystřice, Zvole.[44]

Alfred Strejček pro stránky KPH Uničovsko napsal, že zde "[...] vznikla nejhustší koncertní síť na kilometr čtvereční na světě."[45] Taková síť umožnila konání hned několika koncertů v jeden den. Ačkoliv pro účinkující bylo jistě náročné realizovat větší počet vystoupení v jednom odpoledni, z ekonomických důvodů byl tento systém velmi efektivní. Umělci sem často přijížděli na víkendové šňůry, které s nimi Jan Morávek osobně objížděl.[46] Harmonogram sestavoval tak, aby nedocházelo ke zbytečným časovým prodlevám a koncerty v jednotlivých obcích na sebe systematicky navazovaly. Na Uničovsko jezdili umělci na 7 až 14 vystoupení v závislosti na jejich aktuální časové vytíženosti. Ve všední dny obvykle odehráli 2 koncerty a o víkendech 3 až 4.[47]

Neúnavnost a pohotovost, s jakou Jan Morávek inicioval vznik nových KPH, dokazuje příhoda, kterou s ním zažil Marek Jerie, když zde koncertoval s Guarneri Triem Prague a o kterou se podělil v lednovém vydání Uničovského zpravodaje: "Jednou jsme u něho doma popíjeli kávu a on vytočil telefonní číslo, aby se ujistil, že nás pořadatel příštího koncertu opravdu již na místě očekává. Na druhé straně se příjemná dáma ohlásila jako obecní úřad jedné vesnice v okolí. Jenda Morávek okamžitě navázal přátelskou konverzaci a dámě vysvětlil, že ten omyl ve vytočení nesprávného čísla byl jistě osudový. "Ve vaší obci přece ještě nemáte Kruh přátel hudby, a tak to jistě nebyla náhoda, že si nyní můžeme domluvit schůzku, abych vám mohl vysvětlit, jak bychom mohli začít a co by ty koncerty vaší obci přinesly.""[48]

• Dramaturgie Kruhů přátel hudby na Uničovsku

Od počátku své existence jsou KPH na Uničovsku v kontextu ostatních Kruhů v ČR unikátní svojí provázaností. Nejen že vznikaly ve stejném období a díky jednomu iniciátorovi, ale také je pojí již od prvních uskutečněných koncertů společná dramaturgie. Programy koncertů plánoval přibližně po dobu 20 let Jan Morávek. S přibývajícím věkem byla pro něj organizace stále náročnější, až v roce 2012 dospěl k rozhodnutí, že předá KPH Uničov svým následovníkům. Současně s tím chtěl také přenechat pořádání koncertů v okolních Kruzích jejich vedoucím. Tento krok by však nepochybně znamenal zánik mnoha dalších KPH z těch, které ve své činnosti ještě po revoluci setrvaly. Překážkou, která bránila a brání malým obcím v nezávislém pořádání koncertů, je jejich omezený rozpočet - nemají dostatečné prostředky na vyplácení honorářů umělcům v plné výši. Právě koncertní šňůry, které umělci na Uničovsku absolvovali, umožnily snížení cen jednotlivých koncertů a tím podpořily jejich konání v malých vesnicích. Navíc již organizace samostatného koncertu je velice náročná, natož pak naplánování celé koncertní sezóny. Naštěstí pro KPH Uničovsko se v roce 2012 po domluvě s Janem Morávkem rozhodla dramaturgii těchto Kruhů převzít Karla Vymětalová.[49]

Karla Vymětalová vystudovala obor historie a němčina na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a v roce 1984 zde úspěšně dokončila i doktorské studium v oboru historie. Později rozšířila své vzdělání studiem latinského jazyka také na FF UP v Olomouci a v roce 2016 ještě absolvovala doktorské zkoušky z oboru československé dějiny na Filosoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Po dokončení studia oboru historie-němčina nastoupila na rok na Gymnázium v Jeseníku, poté deset let působila jako odborný pracovník oddělení historie Krajského vlastivědného muzea v Olomouci a v roce 1993 pak přijala místo středoškolského učitele na Gymnáziu ve Šternberku. Od roku 2002 pracuje jako odborný asistent Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty na Slezské univerzitě v Opavě.[50]

Ačkoliv k hudbě měla celý život blízko, k organizování koncertů se dostala až v roce 1999, kdy stála u založení KPH Skrbeň. Když tedy Jan Morávek oznámil, že má v úmyslu přestat organizovat koncerty KPH na Uničovsku, rozhodla se na jeho činnost navázat. Začátky byly složité, k dispozici dostala pouze seznam obcí s kontaktními údaji a kontakty na umělce si musela obstarat sama. První dva roky jí pomáhal Jan Morávek a od sezóny 2014/2015 je již organizace a koordinace koncertních šňůr umělců zcela v její režii. V současné době má na starost dramaturgii 17 KPH a částečně se podílí i na organizování koncertů KPH v Litovli. Nutno podotknout, že veškerou činnost týkající se KPH dělá ve svém volném čase a bez jakéhokoliv nároku na honorář.

• Proces plánování koncertní sezóny

Prvním krokem k naplánování kompletní koncertní sezóny je výběr a oslovení umělců. Dříve musela veškerou iniciativu vyvinout Karla Vymětalová, avšak dnes se někteří umělci, kteří na Uničovsko jezdí opakovaně, již často ozývají sami a ptají se, jestli je o ně na připravovanou sezónu zájem. Hned při první domluvě umělci sdělí termíny, které jsou pro ně přijatelné a také počet koncertů, které mohou na Uničovsku absolvovat. Karla Vymětalová se snaží s umělci komunikovat vždy osobně, neboť prostřednictvím jejich manažerů je domluva komplikovanější. Každý umělec má totiž stanovené různé podmínky a požadavky na finanční ohodnocení, které však KPH v malých obcích často nejsou schopny splnit. Domluva případného snížení požadavků je pak s umělci snazší, protože na rozdíl od svých manažerů mají ke zdejším KPH jistý osobní vztah. Seznam umělců tedy Karla Vymětalová sestavuje především z těch, kteří na Uničovsko jezdí opakovaně. Občas také dostává zprávy od mladých umělců, kteří s KPH ještě zkušenosti nemají a měli by zájem zde účinkovat. Na stanovené podmínky však většinou nemohou přistoupit a spolupráce dále nepokračuje. Osvědčenější způsob získávání nových umělců je na základě doporučení od těch, kteří zde již někdy působili nebo působí pravidelně. V neposlední řadě pak součástí nabídky musí být umělci z Listiny mladých umělců, kterou sestavuje rada KPH při NČHF. Zařazení těchto umělců je totiž součástí podmínek pro poskytování dotací KPH.

Jak již bylo zmíněno výše, naprostá většina umělců se na Uničovsko vrací pravidelně, což je do jisté míry způsobeno i tím, že se všichni pořadatelé snaží vytvářet příjemnou atmosféru a koordinátorka Karla Vymětalová s umělci udržuje kontakt i mimo koncerty. Jejich komunikace tedy funguje spíše na přátelské bázi.

Když je nabídka umělců kompletně sestavena, nastává další krok, a to rozeslání tohoto seznamu zástupcům jednotlivých KPH. Každá obec si z nabídky vybere sólisty a hudební uskupení, jejichž vystoupení by si pro své KPH přála a Karla Vymětalová poté koordinuje požadavky obcí s nabídnutými termíny od umělců. První problém může nastat, pokud je větší poptávka po určitém umělci nebo uskupení, než je možné za jeden víkend stihnout. V tu chvíli se Karla Vymětalová pokouší spravedlivě přistoupit k rozdělení koncertů. V tomto procesu bere v potaz počet požadovaných koncertů dané obce, termíny již potvrzených koncertů a také míru naplnění požadavků KPH, jichž se problém s rozdělením umělců týká. V praxi to znamená, že se snaží koncerty plánovat tak, aby vycházely pravidelně cca jednou za měsíc v každé obci. Při rozdělování koncertů se také snaží umělcům naplánovat vystoupení tak, aby na Uničovsko nemuseli jezdit dvakrát během krátké doby a v ideálním případě stihli všechny domluvené koncerty odehrát během jednoho víkendu. Když vezmeme v úvahu všechny faktory, které do složitého procesu koordinace koncertů vstupují, není se čemu divit, že nejde vyhovět veškerým požadavkům a některé KPH tedy nemohou na své koncerty dosadit všechny umělce, o které měly zájem.

Další problém nastává ve chvíli, kdy už jsou všechny termíny a koncerty naplánované a některý KPH z různých důvodů koncert odřekne. Tento koncert se poté musí přesunout jinému KPH, aby se umělcům neměnil počet koncertů, které mají domluvené, což může být komplikací pro obec, která se daného koncertu ujme. Následně obec, která koncert odmítla, musí uspořádat jiný koncert v jiném termínu a pravděpodobně s jiným umělcem, aby byly nadále splněny podmínky k udělení dotací stanovené NČHF.

Poté, co jsou již sladěny všechny termíny a požadavky, nastává poslední krok procesu plánování, a to vytvoření harmonogramu pro umělce, ve kterém mají uvedeno, kdy a kde mají účinkovat. Zatímco dříve se koncerty pořádaly i v pracovní dny, dnes jsou směřovány spíše na pátky, soboty a neděle a to převážně z toho důvodu, že umělci mají přes týden jiné pracovní závazky. V této fázi tedy Karla Vymětalová rozvrhuje konkrétní zastávky na jednotlivé dny koncertní šňůry na základě vzájemné vzdálenosti obcí, ve kterých mají umělci účinkovat. V některých KPH je již tradicí, že jsou zde umělci zváni na oběd či večeři, což je další faktor, se kterým musí Vymětalová počítat a přizpůsobit podle toho časy jednotlivých koncertů.

• Specifické faktory vstupující do procesu plánování koncertů

Pokud se podíváme na požadavky obcí ohledně hudebních oborů účinkujících, největší zájem je podle Karly Vymětalové o zpěv. Tyto koncerty jsou však problematické, protože pro zpěvačky a zpěváky je velice náročné zvládnout takové množství koncertů během jednoho víkendu, jaké odehrávají instrumentalisté. Mnohdy tedy není možné nabídnout takový počet koncertů, o jaký by byl ze strany jednotlivých KPH zájem.

Další specifika se týkají především menších obcí. Ty často nemají takový zájem o tria, kvarteta a další větší hudební uskupení, neboť nemají dostatečné finanční prostředky na jejich zaplacení. Některé koncertní prostory v obcích, jako například Dlouhá Loučka, jsou do jisté míry omezeny kapacitně a z toho důvodu také nemohou přijímat větší hudební tělesa.

Co se týče vybavení jednotlivých KPH, klíčovým faktorem je zde kvalita klavíru, který mají v obci k dispozici. Pokud KPH nedisponuje dobrým nástrojem, není v takových obcích možné pořádat sólové klavírní recitály.[51] Například klavírní tria pak sice mohou hrát ve všech obcích, kde mají alespoň nějaký klavír, avšak jejich interpretace je značně omezená technickými možnostmi, které jim daný klavír poskytuje.[52] Dokonce v obci Svébohov klavír nemají k dispozici vůbec a v obci Hrabová byl pořízen teprve před několika lety.[53]

• Finanční podpora

Financování všech KPH je z části postaveno na dotacích od NČHF. Jak je již zmíněno výše v této práci, návrhem rozdělení dotací se zabývá rada KPH při nadaci NČHF. Specifické postavení Uničovska se však projevuje i v záležitostech dotací, a to tak, že jejich rozdělení zde má na starost Karla Vymětalová. Ta dostává od NČHF k dispozici částku, která se již mnoho let pohybuje kolem 200 000 Kč na koncertní sezónu. Tu má rozdělit mezi jednotlivé KPH. Vypracuje tedy návrh rozdělení dotace, který pak předá ke schválení radě KPH a ta se poté postará o převedení dané částky na účet konkrétního KPH. Problémem však je, že ceny koncertů stále rostou, což přispívá k úpadku KPH. Jejich činnost tak musí být z velké části dotována obcemi a záleží na zastupitelstvech a starostech, do jaké míry jsou ochotni finančně podporovat kulturní život v jejich obci.

Jan Morávek rozděloval finance spíše na základě velikosti obcí a to tak, že menším obcím poskytoval větší finanční podporu, zatímco Karla Vymětalová dotace rozděluje především podle počtu plánovaných koncertů daného KPH. Co se týče splnění podmínek NČHF pro udělení dotací KPH, na Uničovsku je dodržují všechny. Větší obce pořádají většinou 10 až 12 koncertů za sezónu, ty menší potom minimálně 6. Karla Vymětalová v rozhovoru zmínila, že výjimkou je obec Zvole, která nesplnila v jedné sezóně počet koncertů z důvodu poškození statiky budovy koncertního prostoru (propadlý strop). Neuskutečněné koncerty však byly přesunuty na následující sezónu, a tudíž byly peníze z dotace tamnímu KPH ponechány.

Sezóna 2020/2021 byla velmi narušena pandemií koronaviru a koncerty se tak mohly konat pouze v září. Některé obce měly dokonce naplánované koncerty až na říjen a tudíž se jim žádný z nich nepodařilo uskutečnit. Karla Vymětalová si myslí, že v roce 2021 k udílení dotací nedojde, neboť v této sezóně nemohly být vyčerpány a KPH budou hospodařit z peněz z roku předcházejícího. Harmonogram koncertů v roce 2021 by chtěla nechat z co největší části stejný, jak byl naplánován na rok 2020, aby jednotlivé KPH o slíbené koncerty nepřišly. To však samozřejmě záleží na domluvě s vedoucími KPH a především na možnostech umělců.[54]

• Současné Kruhy přátel hudby na Uničovsku

Následující mapa znázorňuje síť 27 KPH na Uničovsku, legenda k ní se nachází na další straně.[55]

Aktivní KPH:

• Bludov
• Bohuňovice
• Dlouhá Loučka
• Dolany
• Dubicko
• Hrabová
• Leština
• Libina
• Litovel
• Loštice
• Medlov
• Pňovice
• Postřelmov
• Ruda nad Moravou
• Skrbeň
• Svébohov
• Štěpánov
• Troubelice
• Uničov
• Velká Bystřice

Zaniklé KPH:

• Hoštejn
• Lukavice
• Moravičany
• Staré Město pod Sněžníkem
• Šumvald
• Újezd u Uničova
• Úsov
• Zvole
• Litovel

Osobností, která byla s hudbou v Litovli po dlouhá léta spjata, byl Vlastimil Nedoma (nar. 16. dubna 1927), sbormistr a hudební organizátor. V letech 1961-1990 působil v Litovelském kvartetu jako violoncellista a v roce 1968 stál u založení smíšeného pěveckého sboru Kantika, jehož sbormistrem byl až do roku 2003. Dále se také věnoval výuce hry na smyčcové nástroje a zobcové flétny v Městském klubu Litovel.[56] KPH v Litovli vznikl právě díky jeho iniciativě v roce 1973 a svou činností navázal na mnohaletou tradici pořádání koncertů vážné hudby, která sahá až do meziválečného období.[57] Zřizovatelem KPH se stal Spojený závodní klub Litovel, jehož ředitelkou byla Jana Konečná a o organizační záležitosti Kruhu se staral sám jeho zakladatel Vlastimil Nedoma. Společenské změny po roce 1989 přestál KPH bez zásadního snížení počtu koncertů a bez výrazného poklesu jeho příznivců. Jeho novým zřizovatelem se stalo město Litovel a administrativně spadá pod zdejší Městský klub.

Od roku 1994 převzala vedení KPH Helena Najmanová. V této době se Kruh potýkal s velmi nízkou návštěvností pohybující se kolem 30 posluchačů a hrozilo, že z finančních důvodů nebude možné v pořádání koncertů v Litovli pokračovat. Helena Najmanová tak přišla s nápadem uspořádat koncert v netradičních prostorách nedalekých Mladečských jeskyní. Ten měl u diváků velký úspěch a i přes náročnou organizaci spojenou se zařízením dopravy pro předplatitele se zde koncerty pořádají pravidelně. KPH také musí zajišťovat vybavení prostor jeskyně lavicemi pro diváky a potřebným osvětlením. Obliba těchto koncertů však ve výsledku převažuje nad náročností jejich organizace. Na dvojkoncertu houslisty Pavla Šporcla v Mladečských jeskyních zaznamenal KPH rekordní návštěvnost s počtem 298 posluchačů.

V roce 2003 se pak uskutečnil další netradiční koncert v prostorách varny Pivovaru Litovel. Koncert nesl název Navštívení krásy, verše ze stejnojmenné knihy recitoval herec Bořivoj Navrátil a s ním vystupoval kytarista Miloslav Klaus. Myšlenka uspořádání tohoto koncertu vzešla z exkurze v pivovaru, které se zúčastnila Helena Najmanová společně s Janem Morávkem a kytaristou Štěpánem Rakem. Ten byl ohromen akustikou prostor varny a řekl: "Tady to zní, to by byl koncert!"[58] V roce 2004 pak Štěpán Rak v tomto prostoru účinkoval jako druhý v pořadí a od té doby se zde koncerty konají pravidelně každý rok v listopadu u příležitosti výročí založení pivovaru. Tyto koncerty jsou sponzorovány přímo Pivovarem Litovel.

V současnosti pořádá Helena Najmanová průměrně 7 koncertů za sezónu a počet posluchačů na nich se pohybuje mezi 70 a 80. Co se dramaturgie týče, funguje KPH Litovel nezávisle na organizaci a koordinaci Karly Vymětalové. Jistá forma spolupráce však mezi nimi probíhá. Některým umělcům plánuje Karla Vymětalová v rámci koncertní šňůry po Uničovsku vystoupení také v Litovli, kde však účinkují za vyšší honorář než v okolních obcích. Tato domluva má za cíl finančně usnadnit umělcům cestu na Uničovsko a uplatňuje se zpravidla jednou až dvakrát za sezónu.[59]

• Uničov

Jak je již zmíněno výše v této práci, vzniku KPH v Uničově předcházelo založení Kruhu přátel umění pod patronací Závodního klubu Uničovských strojíren. KPU byl založen v roce 1963 z podnětu Lubomíra Černého,[60] Tomáše Souška,[61] Jana Morávka,[62] Radka Kubáníka[63] Luďka Zamazala,[64] Jana Dobrovítovského[65] a dalších uměnímilovných občanů. Činností tohoto spolku bylo pořádání uměleckých výstav, koncertů vážné hudby a besed s básníky a spisovateli. Rozkvět KPU byl narušen vstupem vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, po kterém bohatý kulturní život v Uničově začal utichat.

Přetrvávajícím elementem kultury v Uničově však zůstávala LŠU, která nejen že vychovávala mladé muzikanty a posluchače, ale zaměřovala se také na dospělé příznivce hudby. Její tehdejší ředitel Jan Morávek totiž společně s Luďkem Zamazalem, Janem Březinou, tehdejším ředitelem uničovského gymnázia, a jeho studenty pořádal na půdě školy hudební podvečery, na nichž byly posluchačům reprodukovány záznamy skladeb českých i zahraničních skladatelů, doplňované o recitaci a výklad. Vedle toho Jan Morávek navazoval kontakty a udržoval dobré vztahy s učiteli na konzervatořích a také na Janáčkově akademii múzických umění, s předsedy různých uměleckých agentur včetně Pragokoncertu, s předsedou ČHF a také s řadou předních českých umělců a osobností působících na poli hudby.

Všechny výše zmíněné faktory vedly v roce 1974 k založení KPH Uničov. Tento rok UNESCO vyhlásilo jako Rok české hudby. Vedoucím Kruhu se nestal nikdo jiný než Jan Morávek, který pro svůj spolek získal 150 členů - předplatitelů koncertů. KPH v této době finančně zajišťoval Spojený závodní klub ROH Uničovských strojíren.[66] Vůbec první koncert uspořádaný nově vzniklým KPH se uskutečnil 11. března 1974 a vystoupilo na něm Kvarteto města Prahy, v němž účinkoval Břetislav Novotný (housle), Karel Přibyl (housle), Lubomír Malý (viola) a Jan Širc (violoncello).[67] Koncert se konal v prostorách velkého sálu závodního klubu, který byl zaplněn více než 200 posluchači.

V následujících letech se Uničov těšil bohatému kulturnímu dění, v této době na koncertech KPH účinkovali špičkoví umělci z celé republiky i ze zahraničí. V roce 1983 se Uničov dočkal zcela nového prostoru pro pořádání koncertů v podobě zrekonstruované Koncertní síně. Tento unikátní sál byl navíc vybaven novým koncertním křídlem značky Petrof v tehdejší hodnotě 150 000 Kč. V roce 1985 se pak Janu Morávkovi povedlo získat 3 000 000 Kč na rekonstrukci a rozšíření starých varhan v této Koncertní síni. Rekonstrukce varhan byla dokončena v roce 1987 společně s opravami druhé budovy LŠU. K oslavě těchto dvou významných událostí byl v Uničově uspořádán první hudební festival, jehož tradice se poté udržela až do roku 2012.[68]

Po revoluci v roce 1989 se zřizovatelem KPH stalo město Uničov, avšak vedoucím Kruhu zůstal i nadále Jan Morávek. V 90. letech se začala rapidně snižovat návštěvnost, z původních 150 předplatitelů v prvním roce existence KPH se počet členů snížil k roku 1999 na pouhých 21 stálých posluchačů (předplatitelů). Jan Morávek tento pokles vysvětloval množstvím dalších koncertů pořádaných ZUŠ a dalších kulturních událostí, které mnoho posluchačů uspokojily a již necítili potřebu navštěvovat další koncerty vážné hudby.[69] Kolem roku 2010 se pak průměrná návštěvnost pohybovala mezi 30 a 40 posluchači.

V roce 2013 Jan Morávek předal vedení KPH Uničov do správy Městského kulturního zařízení a dramaturgii koncertů mají od té doby na starost Nikola Hirnerová a Marek Juráň, v jejichž režii KPH pořádá průměrně 8 koncertů za sezónu. V posledních několika letech čítá KPH Uničov kolem 50 předplatitelů, kteří na koncerty chodí pravidelně a celková návštěvnost se pak pohybuje mezi 70 až 80 posluchači. Podle Nikoly Hirnerové je však tento počet silně ovlivněn popularitou účinkujících umělců a na koncertech velmi známých osobností je pak návštěvnost podstatně vyšší.

Co se dramaturgie týče, organizuje KPH Uničov koncerty nezávisle na koordinační činnosti Karly Vymětalové, ba naopak se snaží, aby zde umělci vystupovali v jiné termíny, než na které mají naplánované koncertní šňůry po Uničovsku. Je to jednak z časových důvodů účinkujících, ale také proto, že Uničov má pochopitelně větší rozpočet než okolní malé obce a je tedy schopen poskytnout umělcům vyšší honorář, takže pro ně není taková zátěž přijet na jeden samostatný koncert. Domluva je taková, že pokud mají umělci naplánovanou koncertní šňůru po okolí na podzim, do Uničova jsou zváni na jaro, čímž se vylučuje to, že by docházelo k finanční konkurenci mezi jednotlivými KPH a navíc se předpokládá, že se na koncert přijedou do Uničova podívat i příznivci hudby právě z okolních vesnic.[70]

• Leština

Ačkoliv přesný rok vzniku KPH v Leštině není znám, předpokládá se, že byl založen v první polovině 80. let 20. století, neboť patřil mezi oněch 27 KPH působících na Uničovsku v době jejich největšího rozkvětu. Ještě před samotným založením KPH v obci působila Osvětová beseda.[71] Osvětové besedy byly před rokem 1989 zřizovány vedením obcí jako kluby, jejichž úlohou bylo zajišťovat kulturní vyžití občanů. Vedoucí těchto klubů organizovali přednášky, vedli zájmové kroužky, v některých vesnicích zařizovali zájezdy na divadelní představení či dokonce sami pořádali koncerty vážné hudby.[72] Poslední zmíněnou úlohu tedy počátkem 80. let (nejen) v Leštině převzal KPH. Z informace o tom, že KPH Leština náleží mezi původních 27 KPH na Uničovsku, stejně jako z odpovědi uvedené v dotazníku, vyplývá, že založení KPH v Leštině inicioval Jan Morávek. Ten za tímto účelem oslovil tehdejšího starostu obce Jana Kleibla. Úloha vedení KPH zde byla z počátku svěřena Pavlu Slováčkovi. V současné době je KPH v Leštině pod záštitou obce a o jeho chod se stará Anna Krušová, bývalá ředitelka ZŠ B. Hrbka v Leštině. Během jedné koncertní sezóny se zde uskuteční minimálně 6 koncertů a průměrná návštěvnost koncertů je od 20 do 30 posluchačů.[73]

• Bohuňovice

KPH v Bohuňovicích také patří mezi jedny z prvních KPH na Uničovsku. Podobně, jako tomu je u KPH Leština, není zcela známo, ve kterém roce byl oficiálně založen, avšak odpověď v dotazníku uvádí 70. léta 20. století z popudu Jana Morávka.[74] Další prameny pak uvádějí, že Jan Morávek započal s rozšiřováním své působnosti do vesnic v okolí Uničova na počátku 80. let.[75] Vznik KPH Bohuňovice můžeme tedy předpokládat na přelomu těchto dvou desetiletí. Svoji iniciativu se založením KPH směřoval Jan Morávek na tehdejšího předsedu JZD Jaroslava Turnu. V prvních letech zde KPH vedla Anna Grúzová a později tuto úlohu převzali manželé Hlochovi. Po zrušení JZD po listopadu 1989 našel KPH své legislativní zakotvení ve správě obce. V současné době je vedoucí zdejšího KPH Jana Faltysová. Díky její iniciativě se v Bohuňovicích pořádá průměrně 10 koncertů za sezónu, které mají návštěvnost od 20 do 30 posluchačů.[76]

• Medlov

Historie KPH Medlov je úzce spjata s KPH Troubelice, neboť v době jeho založení Troubelice byly tzv. střediskovou obcí a Medlov oficiálně spadal pod správu Místního národního výboru Troubelice. S tím souviselo také to, že obě obce měly společné JZD, jehož vedení sídlilo v Troubelicích. V roce 1982 tedy Jan Morávek oslovil předsedu JZD Františka Machače ohledně možného založení KPH v Troubelicích, který jeho nabídku s nadšením přijal.[77] Koncertní programy a propagační materiály obsažené v Kronice KPH Troubelice zaznamenávají, že do roku 1985 byli posluchači sváženi na koncerty, které v této době probíhaly v sále v Nové Hradečné, z Králové, Troubelic a také z Medlova. Programy následujících koncertů již odjezd z Medlova neuvádějí a je tedy pravděpodobné, že se v tomto roce od KPH Troubelice oddělil KPH Medlov, avšak oficiálním zřizovatelem obou Kruhů bylo stále JZD Troubelice.[78]

Vedoucí KPH Medlov byla v jeho začátcích Zdenka Košáková, učitelka v místní ZŠ. Z počátku se koncerty v Medlově pořádaly v prostorách zdejší ZŠ, které však nebyly zcela vyhovující. V roce 1991 došlo k rozdělení JZD Medlov a Troubelice a v souvislosti s tímto se definitivně osamostatnil i KPH Medlov. Jeho oficiálním zřizovatelem se stala obec Medlov a do čela KPH se postavila Libuše Veselková. Koncerty se na určitou dobu přesunuly do malého sálu Obecního domu Medlov.

V současnosti se koncerty odehrávají v zrekonstruovaném obřadním sále obecního úřadu, který si podle Libuše Veselkové účinkující umělci pochvalují díky jeho příznivé akustice. Od roku 2003 navíc KPH disponuje zrenovovaným klavírem, který pro Medlov pomohla vybrat klavíristka a učitelka ZUŠ Uničov Jana Morávková, manželka Jana Morávka. V posledních letech KPH v Medlově pořádá 8 až 9 koncertů za sezónu a jejich průměrná návštěvnost se pohybuje mezi 30 až 40 posluchači. Počet návštěvníků koncertů je však podle Libuše Veselkové velmi ovlivněn konáním dalších mimohudebních akcí v obci, a proto se snaží, aby koncerty probíhaly v jiné dny nebo alespoň v jiný čas.[79]

• Loštice

Dalším KPH z původních 27 Kruhů na Uničovsku, jejichž založení inicioval Jan Morávek, je KPH Loštice. Před jeho vznikem zde působila Osvětová beseda, jejíž činnost však nebyla zaměřena výhradně na organizování koncertů vážné hudby. KPH v Lošticích vznikl v roce 1986, kdy Jan Morávek navrhl předsedovi místního JZD Františku Kubínovi, aby ve své obci založil KPH. Toho tato nabídka zaujala a sám se ujal role vedoucího KPH. Legislativní změny spojené se změnou režimu a zrušením JZD byly vyřešeny tak, že se Kruhu formálně ujalo vedení obce, avšak po organizační stránce v jeho řízení i nadále setrvává František Kubín. V Lošticích se pravidelně koná 7 až 8 koncertů během jedné sezóny a pyšní se zde nadprůměrnou návštěvností mezi 40 a 50 posluchači.[80]

Dotazníky, které jsou využity pro zpracování následujícího textu, uvádějí data založení KPH až po sametové revoluci, avšak je velmi pravděpodobné, že v těchto obcích KPH fungovaly v nějaké podobě již v 80. letech minulého století. O jejich existenci v této době jsou totiž zmínky v článku z Uničovského zpravodaje,[81] také v soukromých materiálech Vladimíra Huly, které byly pořízené po rozhovoru s Janem Morávkem[82] nebo v článku Alfreda Strejčka pro webové stránky KPH Uničovsko.[83] Některé z těchto KPH totiž buď oficiálně přešly pod vedení obce až později po revoluci a do té doby fungovaly nezávisle, nebo na nějakou dobu zanikly, ať už kvůli zdravotnímu stavu jejich vedoucích či kvůli neshodě s novým vedením obce. V těchto místech pak obnovení KPH nastalo se změnou starosty, který byl této aktivitě více nakloněn, nebo bylo podníceno iniciativou nějakého hudebního nadšence. V některých obcích dokonce impuls k opětovnému pořádání koncertů KPH vzešel od samotných obyvatel obce, tedy posluchačů.[84]

• Velká Bystřice

Ve Velké Bystřici, podobně jako v ostatních vesnicích a městech, v období socialismu existovala Osvětová beseda, která zajišťovala kulturní život v obci. Později, po sametové revoluci, zde tuto úlohu převzal KPH. Ačkoliv byl ve Velké Bystřici založen s největší pravděpodobností až v roce 1990, je přesto řazen mezi KPH vzniklé díky Janu Morávkovi, neboť to byl právě on, kdo měl vliv na jeho založení. Vzhledem k tomu, že JZD v této době již neexistovala, soudobou institucí, která se nabízela k potenciálnímu zastřešování KPH, byl Městský úřad Velké Bystřice. Ve funkci starosty byl v této době Čestmír Hradil, který organizací KPH pověřil Kulturní středisko Velké Bystřice. V jeho vedení byla Jarmila Možíšová. V současné době má zdejší KPH ve svém poli působnosti Odbor kultury a informací Městského úřadu Velká Bystřice, jehož vedoucí je Martina Skálová. Ta na organizaci koncertů spolupracuje s referentem uvedeného odboru Petrem Nakládalem. Během jedné koncertní sezóny se zde koná průměrně 8 koncertů a jejich obvyklá návštěvnost se pohybuje od 30 do 40 posluchačů.[85]

• Dubicko

V obci Dubicko začal KPH působit v období mezi lety 1991 a 1992 pod vedením učitelky zdejší ZŠ Jarmily Křížové. Ta byla oslovena Janem Morávkem poté, co v okolí již dříve organizoval samostatné koncerty ve spolupráci s předsedou JZD Klopina Hanušem a předsedou Vachutkou z JZD Rozvoj Dubicko v letech 1986 až 1989. Od svého založení funguje KPH Dubicko pod záštitou vedení obce. Od roku 2004 mají KPH na starost manželé Marie a Ladislav Kolčavovi, kteří zde pořádají průměrně 5 koncertů za sezónu a těší se velké návštěvnosti. Počet návštěvníků pravidelně přesahuje hranici 50. Manželé Kolčavovi dramaturgii Kruhu mírně odchylují od obvyklého modelu KPH na Uničovsku, neboť z oficiální nabídky umělců sestavované Karlou Vymětalovou si vybírají 1 až 2 koncerty a zbytek koncertní sezóny si většinou organizují sami. Využívají k tomu své vlastní vazby s muzikanty, které získaly jejich děti v době studií na konzervatoři.[86]

• Dolany

V roce 1993 byl založen KPH v obci Dolany. Byl pravděpodobně prvním z dnes existujících KPH na Uničovsku, jehož založení nevzešlo z popudu Jana Morávka. O jeho vznik se zapříčinili tehdejší starosta obce Beil a učitelka zdejší ZUŠ Eva Vlčková, která se také postavila do pozice vedoucí KPH. Od doby svého vzniku tedy KPH oficiálně spadalo pod vedení obce. Dnes jeho fungování zařizuje Marie Seifertová, v jejíž režii se v obci uskutečňuje každou koncertní sezónu 8 až 9 koncertů, na které pravidelně chodí v průměru 30 až 40 posluchačů.[87]

• Svébohov

Svébohov je další z obcí, ve kterých KPH existoval již před revolucí, poté pravděpodobně na nějakou dobu zanikl a znovu byl oficiálně založen až v roce 1993. KPH Svébohov patří mezi hudební spolky na Uničovsku vzniklé díky iniciativě Jana Morávka. Ještě před KPH v obci působila Osvětová beseda. V roce 1993 pak Jan Morávek navázal kontakt s tehdejší starostkou Svébohova Marií Šanovcovou, která se sama ujala funkce vedoucí zdejšího KPH. V současnosti přešla tato úloha na nynější starostku obce Martinu Šťastnou. Pod jejím vedením se zde koná pravidelně 6 koncertů za sezónu a průměrná návštěvnost se pohybuje do 20 posluchačů,[88] což při počtu 418 obyvatel jistě není zanedbatelné číslo.[89]

• Pňovice

KPH v obci Pňovice byl obnoven v roce 1993 a první koncert se uskutečnil 12. prosince téhož roku. Vedle KPH v obci dříve existoval divadelní spolek[90] a dodnes zde působí hudební uskupení Dechová hudba Pňovice, jehož historie sahá až do roku 1875.[91] Stejně jako v okolních vesnicích i zde byl KPH založen na popud Jana Morávka, který podle jeho současných představitelů oslovil tehdejšího starostu Mojmíra Chabičovského, který KPH oficiálně přijal do správy obce. Z počátku KPH v Pňovicích vedl sám starosta Chabičovský a dnes má jeho organizační činnost na starost Miloslava Krejčí. V Pňovicích se každou sezónu koná průměrně 8 koncertů, jejichž obvyklá návštěvnost se pohybuje mezi 20 a 30 posluchači.[92]

• Postřelmov

Dalším ze stále aktivních Kruhů je KPH Postřelmov. Ten byl založen a přijat pod správu obce v roce 1995. Tehdejším starostou byl Vladimír Velčovský, který byl ohledně zřízení KPH osloven Janem Morávkem a s ním potom spolupracoval na organizování prvních koncertů. Od počátku existence této spolupráce je zřizovatelem místního KPH obec Postřelmov a v prvních letech jeho působení byl veden starostou Velčovským. Dnes jsou organizační záležitosti týkající se KPH v rukou Zdeňky Hrachovinové,[93] která je současně vedoucí Kulturního domu v Postřelmově.[94] V minulých letech zde bývalo místním příznivcům vážné hudby nabízeno až 10 koncertů během jedné sezóny. V současnosti je jejich počet zredukován na 8 koncertů za sezónu a obvykle je navštěvuje v průměru 30 až 40 posluchačů.[95]

• Bludov

KPH Bludov podobně jako další Kruhy na Uničovsku začal působit již v 80. letech minulého století, avšak po revoluci byla jeho činnost na několik let přerušena. Ani KPH Bludov není výjimkou v tom, že se o jeho založení zasloužil Jan Morávek, který využil existence Kulturního domu v Bludově a oslovil jeho vedení. Tehdejší vedoucí KD Bludov, do jehož kompetencí spadá KPH i dnes, byla Jarmila Divišová. Ta se tedy po domluvě s Janem Morávkem stala vedoucí Kruhu. Ke své organizační činnosti se KPH Bludov vrátil v koncertní sezóně 1995/1996 a jeho oficiálním provozovatelem se stala obec Bludov. Na podzim 2019 došlo k výměně odpovědné vedoucí KD Bludov, kterou je nyní Barbora Haušková. V její režii KPH pořádá zpravidla 8 koncertů za sezónu, na něž chodí průměrně 20 až 30 návštěvníků.

• Hrabová

V obci Hrabová byl KPH založen v roce 1996 a jeho vznik vzešel stejně jako u většiny okolních obcí z iniciativy Jana Morávka. Ten svoji snahu o založení KPH směřoval na tehdejšího starostu Josefa Bezděka, který přijal KPH pod záštitu obce. Vedení nově vzniklého KPH se ujala Alžběta Novotná a ve spolupráci s Janem Morávkem začala v Hrabové organizovat první koncerty. Tuto úlohu má dnes na starost Miroslava Linhartová, pod jejímž vedením se zde odehrává průměrně 6 koncertů za sezónu a jejich návštěvnost se pohybuje mezi 20 a 30 posluchači.[96]

• Libina

Libina patří mezi obce, ve kterých měli s organizováním koncertů v režii KPH zkušenosti již dříve, avšak po listopadu 1989 zde tento dobrovolnický spolek zanikl. Kulturní vyžití obyvatel zde v tomto období zajišťovalo Kulturní středisko Libina. V roce 1997 oslovil Jan Morávek tehdejšího starostu Dobroslava Voženílka, jestli by neměl zájem o obnovení KPH ve své obci. Ten tuto nabídku přijal, poskytl KPH legislativní zakotvení pod obecním úřadem a konkrétní organizační záležitosti svěřil do rukou Ludmily Vaškové, která vede KPH v Libině dodnes. V posledních několika sezónách je v Libině pořádáno pravidelně 7 koncertů, na které chodí v průměru 20 až 30 posluchačů.[97]

• Skrbeň

KPH Skrbeň je jedním ze čtyř Kruhů, jejichž vznik neinicioval Jan Morávek. Karla Vymětalová o vzniku zdejšího KPH prozradila, že impulsem k jeho zřízení byla návštěva obce Pňovice, ve které již KPH několik let fungoval.[98] Ve Skrbni sice fungovala před revolucí Osvětová beseda, avšak v 90. letech v obci žádné zkušenosti s organizováním koncertů neměli. V roce 1999 tedy společně se starostou Tomášem Spurným oslovili Jana Morávka, že by měli zájem o pořádání koncertů ve své obci. Ten byl jejich zájmem potěšen a zařadil Skrbeň mezi obce, ve kterých měl naplánované koncerty, a to i přes to, že koncertní sezóna již v té době probíhala. KPH našel oficiální zastřešení ve vedení obce a do role jeho vedoucí se postavila Karla Vymětalová, která v současnosti ve Skrbni pořádá obvykle 10 koncertů s průměrnou návštěvností pohybující se od 20 do 30 posluchačů.[99]

• Štěpánov

Ve stejném roce jako ve Skrbni byl založen KPH v obci Štěpánov (od roku 2020 město Štěpánov). Zde popud k založení KPH vzešel podle odpovědi v dotazníku ze společné iniciativy Květoslavy Folprechtové, tehdejší členky rady obce, a Jana Morávka. Určitou roli v jeho vzniku také jistě hrálo založení KPH ve Skrbni, neboť tyto dvě obce spolu sousedí. KPH si ve Štěpánově vzalo pod záštitu vedení obce a do funkce jeho představitelky se zde postavila Květoslava Folprechtová. Dnes je řízení KPH v rukou Jindřicha Přidala,[100] který se zároveň stará o webové stránky KPH Uničovska.[101] Štěpánov se díky zájmu o vážnou hudbu jak ze strany obyvatel, tak ze strany pořadatele pyšní počtem 12 až 15 koncertů za sezónu a také návštěvností mezi 40 až 50 posluchači.[102]

• Ruda nad Moravou

KPH v Rudě nad Moravou byl založen v roce 2000 z popudu Jana Morávka. Ten ohledně možného zřízení Kruhu oslovil tehdejšího ředitele místní ZŠ Zdeňka Klimeše, který se poté na dlouhou dobu stal vedoucím KPH Ruda nad Moravou. Zřizovatelem KPH bylo již od jeho vzniku vedení obce. V posledních letech KPH pořádá průměrně 6 koncertů za sezónu a obvyklá návštěvnost se zde pohybuje do 20 posluchačů. V roce 2020 převzala vedení KPH hospodářka ZŠ Ruda nad Moravou Jaroslava Špačková.[103]

• Dlouhá Loučka

Nejmladším ze všech Kruhů na Uničovsku je KPH Dlouhá Loučka. Ten vznikl z popudu Šárky Kallerové, současné ředitelky ZŠ Šumvald,[104] kde měl KPH dříve dlouholetou tradici, avšak dnes už aktivní není.[105] Od roku 2005, kdy KPH v Dlouhé Loučce vznikl, je Kruh pod správou obce a aktivně se o jeho chod stará učitelka místní ZŠ Martina Horňáková. Během jedné koncertní sezóny se v rámci KPH Dlouhá Loučka uskuteční pravidelně 8 až 9 koncertů, jejichž průměrná návštěvnost se pohybuje mezi 20 a 30 posluchači.[106]

• Kruh přátel hudby Troubelice

Osobnostmi, které jsou s KPH a celkově s kulturou v Troubelicích neodmyslitelně spjaty, jsou Jana a Vladimír Hulovi. Oba se v Troubelicích narodili, Jana Hulová 22. září 1946 a Vladimír Hula 26. dubna 1944. Jana Hulová (roz. Majtnerová) vystudovala Střední zemědělskou technickou školu v Olomouci a po ukončení studia nastoupila do místního JZD jako rostlinářka a později se stala sekretářkou předsedy družstva. V JZD pracovala 26 let až do roku 1992, kdy přijala místo v nově vzniklé pobočce Komerční banky v Troubelicích. V bance pracovala do roku 2000, kdy odešla do penze.[107]

Vladimír Hula vystudoval učitelství na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, obor matematika, hudební výchova. Po absolvování studia nastoupil jako učitel na ZDŠ v České Vsi, kde pracoval 4 roky. V roce 1968 přijal místo učitele na ZŠ v Troubelicích, kde později zastával funkci zástupce ředitele a v roce 1986 byl jmenován ředitelem školy. Tuto funkci vykonával 22 let, až do odchodu do penze v roce 2007. Při svém působení na ZŠ Troubelice vedl pěvecký sbor a vyučoval hru na zobcovou flétnu a keyboard.[108]

S hudbou je Vladimír Hula spjat od mládí. V roce 1955 se začal věnovat hře na akordeon v Hudební škole v Uničově, později přidal hru na eufonium (baryton) a trombon. Působil v řadě hudebních souborů, např. dechový a smyčcový orchestr Hudební školy v Uničově, dechový orchestr PdF UP Olomouc, Pěvecký sbor Žerotín, taneční orchestr TOM, swingový orchestr BIG BAND a hudební skupina START.

Kromě hudby se věnoval také sportovní činnosti, nejprve jako aktivní sportovec, později se stal trenérem kopané žáků. Současně zastával řadu funkcí v rámci Českého fotbalového svazu a České obce sokolské. Za svou záslužnou práci obdržel v roce 2019 Zlatou medaili, nejvyšší ocenění České obce sokolské.

Manželé Hulovi společně vedou Kulturní centrum Ars Bella, které se významně podílí na kulturním dění v Troubelicích. Organizuje pravidelné zájezdy na divadelní představení a do jeho působnosti spadá také KPH Troubelice. Veškerou činnost související s KPH i Ars Bellou vykonávají manželé Hulovi bez jakéhokoliv nároku na honorář.[109]

• Historie spolku

Ještě před založením KPH Troubelice v obci působila Osvětová beseda, která vznikla v roce 1955. Jejím zakladatelem a vedoucím byl ředitel místní ZŠ Vladimír Tomandl. OB však měla jinou náplň práce než později vzniklý KPH. Její vedoucí v obci pořádali populárně naučné přednášky s různou tématikou, praktické kurzy šití, vaření, pečení či kosmetiky a také organizovali rozhlasové relace. Začátkem 60. let vystřídal Vladimíra Tomandla v roli vedoucího Jan Kropáč, učitel ZŠ Troubelice. Ten k výčtu činností OB přidal organizování zájezdů na divadelní představení do Moravského divadla v Olomouci v rámci předplatného. O tyto zájezdy byl u místních občanů velký zájem. Představení pro předplatitele probíhala pravidelně jednou za měsíc vždy v neděli odpoledne. V roce 1972 převzal vedení OB Vladimír Hula, který společně se svojí ženou Janou Hulovou pokračoval ve všech výše zmíněných aktivitách.[110] Ačkoliv organizační činnost OB byla poměrně široká, pořádání koncertů vážné hudby do výčtu jejich aktivit nespadalo. Ty se v obci začaly konat až se vznikem KPH Troubelice.

KPH Troubelice vznikl v roce 1982 a stal se tak jedním z prvních vesnických Kruhů založených na Uničovsku.[111] Jak je již naznačeno výše v této práci, Troubelice byly od roku 1980 střediskovou obcí pro obce Dědinka, Nová Hradečná, Lazce, Pískov, Medlov, Králová, Hlivice a Zadní Újezd.[112] Fungovalo zde velmi dobře prosperující JZD, které významně podporovalo kulturní život nejen svých zaměstnanců, ale i dalších obyvatel obce. Troubelice se tak nabízely jako ideální místo pro zřízení KPH. Navíc tehdejší předseda JZD František Machač byl velkým hudebním nadšencem, což Janu Morávkovi značně usnadnilo práci. Zřizovatelem KPH se stalo JZD Troubelice v čele s předsedou Františkem Machačem a vedením Kruhu byli pověřeni Jana a Vladimír Hulovi.

V období mezi lety 1982-1990 disponoval Kruh dostatkem finančních prostředků na veškeré výdaje a celková spolupráce s JZD byla bezproblémová. Po sametové revoluci však přestalo JZD Troubelice podporovat činnost KPH a také již nemohlo nadále být oficiálním zřizovatelem. V roce 1990 tak hrozilo zrušení KPH, neboť odtržením od JZD nastaly značné komplikace. Manželé Hulovi se však rozhodli v činnosti pokračovat. Velkou motivací jim bylo přátelství a spolupráce s Janem Morávkem. KPH muselo získat nové sponzory koncertů a také nového oficiálního zřizovatele.

Manželé Hulovi tuto situaci vyřešili založením příspěvkové organizace s názvem Ars Bella. Právně zodpovědnou osobou za KPH se tak stal Vladimír Hula. Přesto, že již JZD nemohlo hradit veškeré výdaje KPH, podařilo se mezi nimi udržet dobré vztahy a vedoucí Kruhu přesvědčili vedení družstva, aby na pořádání koncertů v obci přispívalo. Tehdejším předsedou JZD byl Jaroslav Vohralík a jeho sekretářkou byla i nadále Jana Hulová, což přispělo k zachování dobré spolupráce. Kromě finančních příspěvků JZD nadále bezplatně poskytovalo koncertní sál a piano pro potřeby KPH. Hlavním sponzorem koncertů se stal Obecní úřad Troubelice v čele s tehdejším starostou Oldřichem Hübnerem a na konání koncertů se začala finančně podílet také obec Nová Hradečná.

V roce 2003 bylo manželům Hulovým doporučeno NČHF, aby se oficiálním zřizovatelem Kruhu stala obec Troubelice kvůli zjednodušení poskytování dotací na provoz KPH. Vladimír Hula se za tímto účelem účastnil jednání s NČHF a také oslovil tehdejšího starostu obce Troubelice Ondřeje Plačka, který KPH přijal pod správu obce. Starosta Plačko prostřednictvím manželů Hulových tedy uzavřel smlouvu s NČHF o poskytování příspěvků. 1. června 2003 tak příspěvková organizace Ars Bella formálně zanikla a bylo zřízeno Kulturní centrum Ars Bella jako jedna z organizačních složek obce Troubelice. Od tohoto roku je tedy oficiálním zřizovatelem KPH Troubelice Obecní úřad Troubelice.

• Financování

Po celou dobu své existence KPH pravidelně čerpá dotační příspěvky na honoráře umělců z NČHF (do roku 1994 pouze ČHF). Poskytovaná částka sice tvoří základ pro činnost Kruhu, avšak zdaleka nepokrývá veškeré výdaje. Až do roku 1990 byly všechny další výdaje související s činností Kruhu hrazeny JZD Troubelice. Jednalo se v první řadě o vyplácení honorářů umělcům, dále o zajištění autobusové dopravy pro návštěvníky, tisk pozvánek, které se rozesílaly i do okolních obcí a v neposlední řadě o zajištění občerstvení a zakoupení květin pro účinkující umělce. Také doprava i vstup byly pro posluchače až do roku 1990 zdarma. Kromě tištěných pozvánek se povědomí o pořádaných koncertech rozšiřovalo pomocí obecního rozhlasu. Významnou investicí bylo zakoupení piana značky Petrof v roce 1987, které je dnes majetkem společnosti Tagros a.s. (bývalého JZD). Od téhož roku z výdajů KPH ubyla položka autobusové dopravy, protože se koncerty pořádaly přímo v Troubelicích.

Jak je již zmíněno výše, po revoluci došlo ke změně oficiálního zřizovatele a financování KPH. V roce 1990 Jana a Vladimír Hulovi uzavřeli smlouvu s JZD o poskytování příspěvku v hodnotě 5 000 Kč ročně, bezplatném pronájmu sálu a užívání piana. Hlavním sponzorem koncertů se stal Obecní úřad Troubelice v čele se starostou Oldřichem Hübnerem. Vzhledem k tomu, že se koncertů nadále účastnili i posluchači z Nové Hradečné, požádali manželé Hulovi tehdejšího starostu Jaroslava Kaluse o poskytování příspěvků na činnost KPH.[113] Ten v současnosti činí 7 000 Kč.[114] Novým příjmem pro KPH bylo od roku 1990 symbolické vstupné, které zpočátku činilo 10 Kč, poté se zvýšilo na 15 Kč a 20 Kč. V současné době se na koncertech vybírá vstupné dobrovolné.[115]

Současné finanční hospodaření KPH bude přiblíženo na příkladu vyúčtování za rok 2018. V tomto roce se uskutečnilo 10 koncertů s celkovými výdaji v hodnotě 53 000 Kč. Průměrné náklady na honoráře pro účinkující na jednom koncertu pak činily 5 000 Kč a výdaje na jednotlivá vystoupení se pohybovaly v rozmezí 3 000 až 7 000 Kč. Dalšími výdaji KPH pak bylo ladění klavíru v hodnotě 1 930 Kč, květiny pro umělce v celkové hodnotě 4 143 Kč a příspěvky umělcům na dopravu ve výši 3 000 Kč. Poslední velkou položkou ve výdajích bylo občerstvení pro umělce, které za rok 2018 stálo celkem 16 121 Kč. Příjmy KPH pak v tomto roce byly složeny z příspěvku od Obecního úřadu Nová Hradečná v obvyklé hodnotě 7 000 Kč, příspěvku 5 000 Kč od Tagrosu a.s., dotace od NČHF ve výši 13 000 Kč a částky vybrané na vstupném, která činila 9 400 Kč. Rozdíl mezi výdaji a příjmy pak byl jako každý rok dorovnán Obecním úřadem Troubelice. Tento doplatek tvořila částka 42 794 Kč. Celkové náklady na uskutečnění koncertů tak za rok 2018 činily 72 194 Kč.[116]

• Přehled koncertní činnosti

Přestože Jana a Vladimír Hulovi již měli zkušenosti s organizováním kulturních a společenských akcí v rámci OB, přijali vedení KPH nejprve s obavami. Nebyli si jistí tím, jaká bude návštěvnost koncertů, jak místní posluchači přijmou repertoár sestavený výhradně z vážné hudby a také cítili zodpovědnost vůči Janu Morávkovi a vůči samotným účinkujícím umělcům.

Před prvním koncertem bylo potřeba zajistit vhodné prostory pro jeho konání. Jediné takové místo v okolí Troubelic byl nově zrekonstruovaný sokolský sál v sousední obci Nová Hradečná. Manželé Hulovi tedy domluvili bezplatné pronajímání sálu a koncerty se pak v těchto prostorách odehrávaly až do roku 1987. V tomto období bylo pro potřeby KPH zapůjčováno pianino z MŠ Nová Hradečná. Pro posluchače byla zajištěna autobusová doprava z Králové, Hlivic, Medlova a Troubelic.[117]

Na prvním koncertě KPH Troubelice vystupoval houslista Břetislav Novotný a na klavír jej doprovázel Alfred Holeček. Pořadatele překvapila vysoká návštěvnost, koncertu se zúčastnilo téměř 100 posluchačů. Tímto koncertem se rozplynuly veškeré obavy jak pořadatelů, tak umělců, a dokonce i některých návštěvníků, kteří si nebyli jisti, zda vážné hudbě porozumí. Pozitivní ohlasy všech zúčastněných manžele Hulovy přesvědčily, že má smysl v pořádání koncertů pokračovat. V sezóně 1982-1983 tak uspořádal KPH Troubelice čtyři koncerty, v následujících letech se počet koncertů zvyšoval a k roku 1988 se ustálil na 9 až 10 koncertech za sezónu.[118]

Za dobu své existence vystřídalo KPH několik prostor pro pořádání koncertů. Jak je již zmíněno výše, ty první se odehrávaly v sále v Nové Hradečné. Tento prostor však nebyl zcela vyhovující kvůli nutnosti svážet posluchače autobusy a také kvůli jeho obtížnému vytápění. Jana Hulová v rozhovoru vzpomněla na koncert z 16. listopadu 1985, na kterém klavíristka Dagmar Šimonková hrála dokonce v rukavicích.[119] Tuto vzpomínku dokládá i její zápis v kronice KPH, kde uvedla: "Bylo to tu krásné! (I když trochu chladno v sále.) Děkujeme za milé přijetí..."[120] Tento koncert byl také posledním, na kterém byli přítomni posluchači z Medlova, Hlivic a Králové. Pro jejich velký zájem byl založen KPH Medlov, jehož vedoucí Zdeňka Košáková začala koncerty pořádat přímo v Medlově.[121]

Závěrečný koncert sezóny 1986-1987, který proběhl 21. června, se již konal v nově dokončeném červeném salonku restaurace Hanačka v Troubelicích. Účinkoval na něm klavírista Jan Novotný společně se Smyčcovým komorním orchestrem LŠU Uničov. Orchestr dirigoval ředitel LŠU Jan Morávek a průvodní slovo koncertu pronesl Václav Holzknecht, hudební vědec, pedagog a významný hudební organizátor.[122] Ten měl před návštěvou koncertu obavy o jeho úroveň. "V duchu jsem klel, do čeho jsem se to dal zatáhnout a představoval si předsedu v holínkách a s vidlemi a několik mrzutých nahnaných posluchačů, kteří se budou během koncertu otravovat."[123] Nakonec byl však podle svých slov mile překvapen nejen prostorem, ve kterém se koncert odehrával, ale především pozorností a vnímavostí publika.[124]

Do podzimu 1989 uspořádal KPH podle dostupných informací celkem 36 koncertů. Z koncertních sezón 1983-1984 a 1984-1985 jsou však v první kronice KPH zaznamenány pouze dva koncerty, a to vystoupení Pražského dechového kvinteta 9. prosince 1983 a vokálně-instrumentálního historického uskupení Ars Cameralis 26. dubna 1985. Je tedy více než pravděpodobné, že reálný počet uskutečněných koncertů byl podstatně vyšší. V sezóně 1989-1990 pak v Troubelicích proběhlo 8 koncertů, první dva ještě před revolucí a další až v následujícím roce.

První dva porevoluční roky byly pro KPH nejnáročnější za celou dobu jeho existence. Kvůli poklesu financí se v sezóně 1990-1991 snížil počet koncertů na 6 a v té následující proběhlo koncertů 7.[125] V tomto období se KPH potýkal s organizačními změnami a také musel získat nové sponzory. Manželé Hulovi tak museli obhájit existenci Kruhu. V kontextu ostatních KPH na Uničovsku, které po revoluci svoji činnost na nějaký čas přerušily, nebo dokonce zanikly, se snížení počtu koncertů jeví jako zanedbatelné.[126] Navíc hned v sezóně 1992-1993 se počet koncertů zvýšil na 10.[127]

V období od roku 1982 do roku 2012, kdy měl dramaturgii KPH na Uničovsku na starost Jan Morávek, probíhaly koncerty jak o víkendech, tak v pracovní dny. Vzhledem k tomu, že červený salónek, ve kterém se koncerty konaly od roku 1987, funguje primárně jako prostor pro návštěvníky restaurace Hanačka, musel být její provoz v době konání koncertů značně omezován. Vedoucí KPH se tedy v roce 2001 dohodli s vedením restaurace a se starostkou obce Miloslavou Polákovou, že se některé koncerty přesunou do prostor obřadní síně obecního úřadu. Klavír, který byl nadále majetkem společnosti Tagros a.s. (bývalého JZD), však zůstal umístěný v prostorách restaurace. Protože nebylo možné nástroj na koncerty stěhovat, rozhodli se manželé Hulovi zapůjčit do obřadní síně své vlastní pianino. Od roku 2001 tedy koncerty probíhaly střídavě v obou sálech v závislosti na nástrojovém obsazení a domluvě s vedením restaurace Hanačka.[128]

Kromě výše zmíněných sálů se některé koncerty uskutečňovaly také v kostele sv. Vavřince v Nové Hradečné nebo v kapli Navštívení Panny Marie v Troubelicích. Za možnost konání koncertů v těchto prostorách přispívalo KPH farnosti částkou 300 Kč na osvětlení a vytápění.[129]

Co se návštěvnosti týče, ta se v průběhu let poněkud snížila. V prvních letech existence KPH Troubelice koncerty navštěvovalo v průměru 90 posluchačů. Se vznikem KPH Medlov přestali na koncerty jezdit posluchači z Medlova, Hlivic a Králové a od roku 1990 se počet návštěvníků pohyboval kolem 60. Pravděpodobně největší počet posluchačů zaznamenali manželé Hulovi na koncertě houslisty Václava Hudečka a klavíristy Petra Adamce v roce 1988, na kterém bylo přítomno přibližně 150 diváků.

Také věkový rozptyl posluchačů se za dobu existence KPH poněkud zúžil. V době, kdy byl Vladimír Hula ředitelem ZŠ Troubelice a vedl zájmové kroužky hry na flétnu a keyboard, zúčastňovalo se koncertů mnohem více mladších posluchačů. Nejenže chodili někteří žáci ZŠ Troubelice, ale také je na koncerty často doprovázeli jejich rodiče. Od roku 2007 však mladí posluchači navštěvují koncerty jen zřídka. V posledních letech se v Troubelicích ustálilo pevné jádro posluchačů převážně starší generace a návštěvnost se zde pohybuje kolem 50 diváků.[130]

KPH v Troubelicích působí již 39 let. Za tuto dobu zde účinkovali umělci nejen z Česka a Slovenska, ale také z dalších zemí i mimo Evropu. Například klavíristka Jeanette Micklem ze Zimbabwe, Dechový kvintet univerzity Miami (The Miami Wind Quintet) z USA, varhaník Merill N. Davis III z USA, klavíristka Sandra Shapiro z USA, dále houslistka Shizuky Ishikawa z Japonska, klavíristka Izumi Shimura z Japonska nebo klavíristka Megumi Thuri Yamada původem také z Japonska.

Vedle těchto spíše ojedinělých vystoupení zahraničních umělců se některé osobnosti do Troubelic vrací pravidelně. Mezi nejstálejší umělce patří členové klavírního tria Guarneri Trio Prague, kteří zde společně vystupovali jedenáctkrát, avšak při jednom koncertu nahradil klavíristu Ivana Klánského jeho žák Ivo Kahánek. Ivan Klánský v Troubelicích absolvoval ještě 10 dalších vystoupení a na několika z nich s ním účinkovaly také jeho děti. Violoncellista zmíněného uskupení Marek Jerie zde pak vystupoval ještě jednou s klavíristkou Ivonou Suma Solonkovou. Umělcem, který v Troubelicích absolvoval nejvíce koncertů, je houslista Čeněk Pavlík. Kromě 11 koncertů s Guarneri Triem Prague zde uskutečnil 11 dalších vystoupení včetně 1 sólového recitálu.

Dalšími umělci, kteří se do Troubelic opakovaně vracejí, je houslista Ivan Ženatý, který již tradičně zahajuje koncertní sezónu KPH, dále kytarista Štěpán Rak, houslista Leoš Čepický, houslista Jan Schulmeister a také herec a recitátor Alfred Strejček.

Kromě účinkujících umělců se několika koncertů v Troubelicích zúčastnili také hudební skladatelé. Významný český hudební skladatel, pedagog, dramatik, spisovatel a klavírista Ilja Hurník (1922-2013) navštívil koncerty KPH Troubelice hned čtyřikrát. Poprvé 28. ledna 1992 zde vystoupil společně se svou ženou, klavíristkou Janou Hurníkovou. Do programu zařadili mimo jiné dvě autorské skladby a jednu skladbu jejich syna Lukáše. Ilja Hurník tento koncert doplnil čtením svých povídek. Na všech dalších koncertech, kterých se skladatel účastnil, zazněly jeho skladby v podání různých interpretů.

Dalšími skladateli, kteří se koncertů v Troubelicích zúčastnili, aby vyslechli interpretaci svých skladeb a posluchačům svoji tvorbu slovně přiblížili, byli rozhlasový režisér a pedagog Jiří Gemrot (nar. 1957), pedagog Josef Ceremuga (1930-2005) a pedagog a muzikolog Jan Vičar (nar. 1949). Janáčkova hudebního festivalu, organizovaného Janem Morávkem 24. až 30. listopadu 1988, se zúčastnil a průvodní slovo pronesl hudební vědec Jaroslav Šeda (1925-1993).

Celkem se v režii Jana Morávka, Karly Vymětalové a především Jany a Vladimíra Hulových uskutečnilo v Troubelicích více než 300 koncertů, z nichž 297 je doloženo kronikami KPH Troubelice. Na těchto koncertech se vystřídalo celkem 456 umělců a dalších 17 větších hudebních těles.[131]

Na koncertní sezónu 2020/2021 bylo naplánováno 10 koncertů, z nichž kvůli koronavirové pandemii proběhl pouze jeden. Manželé Hulovi věří, že se neuskutečněné koncerty přesunou do následující sezóny a činnost KPH tak bude nadále pokračovat ve stejném rozsahu jako doposud.[132]

Závěr

KPH zprostředkovávají komorní koncerty vážné hudby v celé ČR. Ačkoliv ročně uspořádají přes 500 koncertů, myslím si, že jejich činnost je poměrně opomíjena. Mezi mými přáteli a známými je úroveň povědomí o KPH velmi nízká, a to i přes to, že mnoho z nich se hudbě aktivně věnuje. Osobně bych přál všem KPH větší návštěvnost, neboť s ní by pravděpodobně stoupla i prestiž těchto spolků a bylo by tak pro ně snazší získávat finance na svou záslužnou pořadatelskou činnost. Právě nedostatek finančních prostředků je to, co mnoho KPH obzvláště v menších městech a obcích limituje. Přesto však pořadatelé dokáží získat peníze od různých sponzorů na organizování kvalitních koncertních sezón naplněných vystoupeními předních českých interpretů.

Téma KPH je podstatně rozsáhlejší, než jak ho popisuje tato práce, zejména obecná část věnující se vzniku prvních KPH v Česku by mohla být zmapována více podrobně. Při jejím psaní jsem však narazil na zásadní nedostatek zdrojů. Toto téma by si jistě zasloužilo výzkum většího rozsahu.

Ve své práci jsem se zaměřil na KPH na Uničovsku. Naprostá většina z nich vznikla díky obrovskému nadšení pro hudbu a skvělým diplomatickým schopnostem Jana Morávka. Ivan Klánský podle článku Nikoly Hirnerové a Marka Juráně v Uničovském zpravodaji uvedl o KPH na Uničovsku toto: "Je to evropský unikát. Když někde ve světě mluvím o tom, že v okruhu čtyřiceti kilometrů kolem relativně malého města existují více než dvě desítky Kruhů přátel hudby, nikdo mi nechce věřit. Samozřejmě v zahraničí jsou také malá města s tradicí komorních koncertů. Ale aby do obce, která má například dva tisíce obyvatel, přijížděli ti nejšpičkovější hráči, to je opravdu fenomén. Myslím si, že právě Uničov prostřednictvím Jana Morávka zde vytvořil takové specifikum - ti největší umělci, kteří v zahraničí vystupují jen ve významných centrech, na významných festivalech a hrají za obrovské peníze, jsou ochotni přijet třeba i na vesnici."[133] Janu Morávkovi za jeho celoživotní organizační činnost patří velký dík a také obdiv všech příznivců vážné hudby.

KPH Troubelice je v této práci popsán podrobně, neboť k němu mám blízký osobní vztah. Díky tomu, že vedoucí zdejšího Kruhu Jana a Vladimír Hulovi jsou mými prarodiči, navštěvuji koncerty již od dětství a měl jsem tu čest poznat se s mnoha umělci také osobně. Až později jsem si uvědomil, jak je výjimečné, že v tak malé obci, jako jsou Troubelice s 1856 obyvateli, pravidelně vystupují mezinárodně uznávaní umělci. Obětavé práce manželů Hulových si váží všichni troubeličtí posluchači. Uznání se jim dostává také od vedení obce, které na činnost KPH významně finančně přispívá. Podpora v takovémto rozsahu není samozřejmostí a i díky ní se v Troubelicích stále daří držet vysokou koncertní úroveň.

Práce mých prarodičů, Jana Morávka, Karly Vymětalové a všech vedoucích KPH si velice vážím. Jejich činnost je obdivuhodná, obzvlášť když vezmeme v úvahu to, že naprostá většina z nich koncerty organizuje ve svém volném čase a bez jakéhokoliv finančního zisku.

I přes obtížný přístup ke zdrojům a občasnou neúplnost informací jsem rád, že jsem si téma KPH na Uničovsku vybral. Myslím si, že KPH jsou jedinečné a psaní této bakalářské práce mě utvrdilo v tom, že má smysl pokračovat v organizování koncertů i v malých městech a obcích, jako jsou Bludov, Bohuňovice, Dlouhá Loučka, Dolany, Dubicko, Hrabová, Leština, Libina, Litovel, Loštice, Medlov, Pňovice, Postřelmov, Ruda nad Moravou, Skrbeň, Svébohov, Štěpánov, Uničov, Velká Bystřice a Troubelice.

Resumé

Kruhy přátel hudby začaly v Česku vznikat od poloviny 20. století. Do konce 80. let bylo po celém území ČR přes 200 aktivních KPH. V roce 1974 byl založen KPH v severomoravském Uničově díky iniciativě několika příznivců vážné hudby a především díky Janu Morávkovi. Ten se v 80. letech rozhodl využít kulturních fondů, kterými disponovaly JZD, a osobně začal přesvědčovat předsedy JZD v okolních obcích, aby u nich KPH zřídili. Celkem Jan Morávek inicioval založení 23 KPH na Uničovsku a s dalšími čtyřmi do jisté míry spolupracoval. Na Uničovsko pravidelně přijížděli a stále přijíždějí špičkoví interpreti vážné hudby, kterým Jan Morávek plánoval tzv. koncertní šňůry. V roce 2014 převzala tuto organizační činnost Karla Vymětalová, která v současnosti koordinuje koncerty 17 KPH. Jedním z první Kruhů vzniklých v této oblasti z popudu Jana Morávka byl KPH v Troubelicích. Ten již od jeho založení v roce 1982 vedou manželé Jana a Vladimír Hulovi. Za 39 let existence KPH Troubelice se zde uskutečnilo přes 300 koncertů, na nichž účinkovalo 456 umělců a 17 větších hudebních těles.

Summary

The musical associations Kruhy přátel hudby began forming in Czechia in the middle of the 20th century. There were over 200 active KPH clubs present in the country by the end of the 1980s. In 1974, one of KPH clubs was founded in the town of Uničov in the north of Moravia thanks to the initiative of a few classical music enthusiasts and especially Jan Morávek. He decided to make use of cultural funds the local agricultural cooperatives (JZD) were in possession of and began personally persuading chairmen of nearby village cooperatives (JZD) to establish their own KPH clubs. In total, Jan Morávek personally initiated the creation of 23 clubs in the Uničovsko region and to some extent assisted in the founding of 4 more. To this day, many classical musicians, whose tour dates were planned by Morávek, regularly visit the region. In 2014, this organizational work was passed down onto Karla Vymětalová, who is currently coordinating events of 17 KPH clubs. One of the first associations established in the region thanks to Jan Morávek's impulse was KPH Troubelice, which has been led by Jana and Vladimír Hula since 1982. In the 39 years of KPH Troubelice's existence, over 300 concerts featuring 456 artists and 17 bigger musical bodies have taken place there.

Seznam použitých zdrojů

BLUMA, Aleš. Václav Hudeček: Máme skvělé publikum, které nás v tom nenechá. KlasikaPlus.cz [online]. 2020 [cit. 2021-04-11]. Dostupné z: https://www.klasikaplus.cz/rozhovor/item/4232-vaclav-hudecek-mame-skvele-publikum-ktere-nas-v-tom-nenecha

Co ohromilo? Jak Uničov dal V. Holzknechtovi odvahu do života: Ohlas na esej V. Holzknechta v Literárním měsíčníku o intenzitě hudebního života v Uničově. Nová svoboda. 1988, s. 7.

České komorní zlato. 5. díl. Guarneri trio Prague [epizoda dokumentární minisérie]. ČT Art. Premiéra 17. 6. 2018 [cit. 2021-03-28]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11746001082-ceske-komorni-zlato/417234100021005-guarneri-trio-prague/

Dechová hudba Pňovice: Historie. Obec Pňovice [online]. 2021 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z: https://www.pnovice.cz/historie

DUBOVÝ, Milan, Jiří HORÁK, Jan MORÁVEK a Otakar RÁMIŠ. Kruh přátel hudby 1974-1994. Sdružené kulturní zařízení v Uničově. Uničov, 1994.

HIRNEROVÁ, Nikola. Bolestí koncertů Kruhu přátel hudby je malá návštěvnost. Uničovský zpravodaj. 1999, 6(19), s. 1.

HIRNEROVÁ, Nikola a Marek JURÁŇ. Odešel pan Jan Morávek. Uničovský zpravodaj. 2021, 28(1), 3.

HULA, Vladimír. Biografie KPH na Uničovsku a okolí. Sestaveno z materiálů ze soukromého vlastnictví Vladimíra Huly. Rukopis.

HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1983-1998. Rukopis.

HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1998-2018. Rukopis.

HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice od roku 2018. Rukopis.

JANOŠKOVÁ, Barbora. Kruhy přátel hudby jako významný kulturní fenomén ČR. Ostrava, 2010. Diplomová práce. Ostravská univerzita v Ostravě.

Interní dokumenty Kulturního centra Ars Bella.

JERIE, Marek. Jan Morávek byl ušlechtilý bojovník za krásnou hudbu. Uničovský zpravodaj. 2021, 28(1), 3.

JURÁŇ, Marek. Jan Morávek obdržel cenu hejtmana za celoživotní přínos v oblasti kultury. Uničovský zpravodaj. 2019, 26(7), 1-3.

Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Český hudební slovník osob a institucí [online]. 2017 [cit. 2021-04-04]. Dostupné z: https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=1004412

KLÁNSKÝ, Ivan. Kruhy přátel hudby z pohledu Ivana Klánského.Z e-mailové korespondence. 2021. Nepublikováno.

Kontakty. KD Postřelmov [online]. 2020 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z: https://www.kulturak.postrelmov.org/kontakt.html

Kronika Městského kulturního zařízení Uničov z let 1974-1988. Rukopis.

Kruh přátel hudby Bludov, Bohuňovice, Dlouhá Loučka, Dolany, Dubicko, Hrabová, Leština, Libina, Litovel, Loštice, Medlov, Pňovice, Postřelmov, Ruda nad Moravou, Skrbeň, Svébohov, Štěpánov, Uničov, Velká Bystřice. Dotazníky.

Kruh přátel hudby. Městský klub Litovel [online]. 2021 [cit. 2021-04-02]. Dostupné z: https://www.mklitovel.cz/cs/mestsky-klub/divadla-kph-vystavy-kurzy/kruh-pratel-hudby

Kruh přátel hudby Uničovsko [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné z: https://www.kph-unicovsko.cz/

MACEK, Petr, ed. Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997. ISBN 80-7058-462-9

MORÁVEK, Jan. Kruh přátel hudby 1994-2007. Soubor koncertních programů. Nepublikováno.

MOTLÍČKOVÁ, Františka. Historie Základní školy Troubelice. Troubelice: ZŠ Troubelice, 2001.

Nadace Český hudební fond [online]. 2021 [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.nchf.cz/

Nedoma, Vlastimil. Český hudební slovník osob a institucí [online]. 2004 [cit. 2021-04-02]. Dostupné z: https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=1001679

O kruhu přátel hudby. MKZ Uničov [online]. 2013 [cit. 2021-02-10]. Dostupné z: https://mkzunicov.cz/KPH/o-kruhu/

O nás. Kruh přátel hudby Uničovsko [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné z: https://www.kph-unicovsko.cz/o-mne/

Petzold Jan - hudební pedagog a skladatel. Slovanské gymnázium Olomouc [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné z: https://www.sgo.cz/osobnosti-a-absolventi-slovanskeho-gymnazia/petzold-jan-hudebni-pedagog-a-skladatel

PhDr. Karla Vymětalová, Ph. D. Ústav historických věd [online]. 2021 [cit. 2021-04-10]. Dostupné z: https://uhv.fpf.slu.cz/osobni/phdr-karla-vymetalova-ph-d/Začátek formuláře

Projev poslankyně Zimánkové. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky: Digitální repozitář [online]. 28. 3. 1952 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z: https://www.psp.cz/eknih/1948ns/stenprot/062schuz/s062048.htm

Rozhovor s Janou a Vladimírem HULOVÝMI, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice. Troubelice 22. 2. 2021.

Rozhovor s Karlou VYMĚTALOVOU, koordinátorkou koncertů na Uničovsku. Troubelice 16. 3. 2021.

Rozhovor se Zuzanou LOUTOCKOU, dcerou Jana Morávka. Troubelice 2. 12. 2020.

SCHULMEISTER, Jan. Kruhy přátel hudby z pohledu Jana Schulmeistera.Z e-mailové korespondence. 2021. Nepublikováno.

SMETANOVÁ, Ludmila. Škola s úctou vzpomíná na svého emeritního ředitele. Uničovský zpravodaj. 2021, 28(1), 2.

SOJKOVÁ, Alena. Prague Philharmonia Wind Quintet: Komořina, to je základ! KlasikaPlus.cz [online]. 2019 [cit. 2021-04-11]. Dostupné z: https://www.klasikaplus.cz/rozhovor/item/1412-prague-philharmonia-wind-quintet-komorina-to-je-zaklad

Statistické údaje. Obec Svébohov [online]. 17. 3. 2021 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z: https://www.svebohov.cz/obec/statisticke-udaje/

STREJČEK, Alfred. Jenda Morávek byl a zůstává pro mne hanáckým Pánbíčkem. Kruhy přátel hudby Uničovsko [online]. 2021, 5. 1. 2021 [cit. 2021-02-18]. Dostupné z: https://www.kph-unicovsko.cz/

Stručná historie. Troubelice [online]. 2021 [cit. 2021-04-04]. Dostupné z: https://www.troubelice.cz/strucna-historie

Svaz československých skladatelů. Český hudební slovník osob a institucí [online]. 2017 [cit. 2021-02-25]. Dostupné z: https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/

ŠMOLÍK, Jan. Kruhy přátel hudby. Hudební rozhledy. 1996, 49(6), 8-9.

ŠULC, Miroslav. Od hudebních spolků ke Kruhům přátel hudby. Hudební rozhledy. 1979, 32(3), 98.

TICHÝ, Vladimír. Soudobá hudba a kruhy přátel hudby. Hudební rozhledy. 1989, 42(6), 241-242.Začátek formuláře

VYMĚTALOVÁ, Karla. Kdo vše rozdal, ten vše má ..... Kruhy přátel hudby Uničovsko [online]. 2021 [cit. 2021-02-18]. Dostupné z: https://www.kph-unicovsko.cz/

ZUŠ Uničov - Z historie. ZUŠ Uničov [online]. 2020 [cit. 2020-11-19]. Dostupné z: https://www.zusunicov.cz/?page=z-historie

Začátek formuláře

Seznam příloh

Příloha č. 1: Fotografie kronik KPH Troubelice..................................................i

Příloha č. 2: KPH z pohledu Ivana Klánského...................................................ii

Příloha č. 3: KPH z pohledu Jana Schulmeistera................................................iii

Příloha č. 4: Kruh přátel hudby Bludov. Dotazník..............................................iv

Příloha č. 5: Kruh přátel hudby Bohuňovice. Dotazník........................................vi

Příloha č. 6: Kruh přátel hudby Dlouhá Loučka. Dotazník...................................viii

Příloha č. 7: Kruh přátel hudby Dolany. Dotazník...............................................x

Příloha č. 8: Kruh přátel hudby Dubicko. Dotazník............................................xii

Příloha č. 9: Kruh přátel hudby Hrabová. Dotazník...........................................xiv

Příloha č. 10: Kruh přátel hudby Leština. Dotazník...........................................xvi

Příloha č. 11: Kruh přátel hudby Libina. Dotazník..........................................xviii

Příloha č. 12: Kruh přátel hudby Litovel. Dotazník............................................xx

Příloha č. 13: Kruh přátel hudby Loštice. Dotazník.........................................xxiii

Příloha č. 14: Kruh přátel hudby Medlov. Dotazník..........................................xxv

Příloha č. 15: Kruh přátel hudby Pňovice. Dotazník.........................................xxvii

Příloha č. 16: Kruh přátel hudby Postřelmov. Dotazník.....................................xxix

Příloha č. 17: Kruh přátel hudby Ruda Nad Moravou. Dotazník...........................xxxi

Příloha č. 18: Kruh přátel hudby Skrbeň. Dotazník........................................xxxiii

Příloha č. 19: Kruh přátel hudby Svébohov. Dotazník....................................xxxv

Příloha č. 20: Kruh přátel hudby Štěpánov. Dotazník....................................xxxvii

Příloha č. 21: Kruh přátel hudby Uničov. Dotazník........................................xxxix

Příloha č. 22: Kruh přátel hudby Velká Bystřice. Dotazník...................................xli

Příloha č. 23: Rozhovor s Janou a Vladimírem Hulovými, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice........................................................................................xliii

Příloha č. 24: Rozhovor se Zuzanou Loutockou, dcerou Jana Morávka............................................................................................xlix

Příloha č. 25: Rozhovor s Karlou Vymětalovou, koordinátorkou koncertů na Uničovsku...........................................................................................lvi

Příloha č. 26: Seznam koncertů KPH Troubelice.............................................lxiii

Příloha č. 27: Souhlas se zpracováním poskytnutých informací - Jana a Vladimír Hulovi..........................................................................................lxxxiv

Příloha č. 28: Souhlas se zpracováním poskytnutých informací - Zuzana Loutocká........................................................................................lxxxv

Příloha č. 29: Souhlas se zpracováním poskytnutých informací - Karla Vymětalová....................................................................................lxxxvi

[1] ŠULC, Miroslav. Od hudebních spolků ke Kruhům přátel hudby. Hudební rozhledy. 1979, 32(3), s. 98.

[2] Ibid.

[3] Ibid., TICHÝ, Vladimír. Soudobá hudba a kruhy přátel hudby. Hudební rozhledy. 1989, 42(6), s. 241.Začátek formuláře

[4] Nadace Český hudební fond: Výroční zpráva. Nadace Český hudební fond [online]. 2021 [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.nchf.cz/files/nchf-vyrocni-zprava-2019.pdf

[5] O nadaci. Nadace Český hudební fond [online]. 2021 [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.nchf.cz/

[6] Statut Nadace Český hudební fond. Nadace Český hudební fond [online]. 2021 [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.nchf.cz/files/nchf-statut.pdf

[7] Ibid., O nadaci. Nadace Český hudební fond [online]. 2021 [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.nchf.cz/

[8] Rada Kruhů přátel hudby. Nadace Český hudební fond [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné z: https://www.nchf.cz/zasadykph.html

[9] Rada Kruhů přátel hudby. Nadace Český hudební fond [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné z: https://www.nchf.cz/zasadykph.html

[10] Statutární a poradní orgány. Nadace Český hudební fond [online]. 2021 [cit. 2021-03-06]. Dostupné z: https://www.nchf.cz/o-nadaci/o-nadaci-statutarni-a-poradni-organy/

[11] Zásady pro poskytování příspěvku Nadace Český hudební fond Kruhům přátel hudby. Nadace Český hudební fond [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné z: https://www.nchf.cz/files/nchf-zasady-kph.pdfZačátek formuláře

[12] Nadace Český hudební fond: Výroční zpráva. Nadace Český hudební fond [online]. 2021 [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.nchf.cz/files/nchf-vyrocni-zprava-2019.pdf

[13] ŠMOLÍK, Jan. Kruhy přátel hudby. Hudební rozhledy. 1996, 49(6), s. 9.

[14] Ibid.

[15] Nadace Český hudební fond: Výroční zpráva. Nadace Český hudební fond [online]. 2021 [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.nchf.cz/files/nchf-vyrocni-zprava-2019.pdf

[16] Kruh přátel hudby Bludov, Bohuňovice, Dlouhá Loučka, Dolany, Dubicko, Hrabová, Leština, Libina, Litovel, Loštice, Medlov, Pňovice, Postřelmov, Ruda nad Moravou, Skrbeň, Svébohov, Štěpánov, Uničov, Velká Bystřice. Dotazníky.

[17] SCHULMEISTER, Jan. Kruhy přátel hudby z pohledu Jana Schulmeistera.Z e-mailové korespondence. 2021. Nepublikováno.

[18] Listina mladých umělců. Nadace Český hudební fond [online]. 2021 [cit. 2021-04-11]. Dostupné z: https://www.nchf.cz/listina-mladych-umelcu-2/listina-mladych-umelcu/

[19] KLÁNSKÝ, Ivan. Kruhy přátel hudby z pohledu Ivana Klánského.Z e-mailové korespondence. 2021. Nepublikováno.

[20] Ibid.

[21] HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1998-2018. Rukopis.

[22] HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1983-1998. Rukopis., HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1998-2018. Rukopis., HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice od roku 2018. Rukopis.

[23] Rozhovor s Karlou VYMĚTALOVOU, koordinátorkou koncertů na Uničovsku. Troubelice 16. 3. 2021.

[24] SOJKOVÁ, Alena. Prague Philharmonia Wind Quintet: Komořina, to je základ! KlasikaPlus.cz [online]. 2019 [cit. 2021-04-11]. Dostupné z: https://www.klasikaplus.cz/rozhovor/item/1412-prague-philharmonia-wind-quintet-komorina-to-je-zaklad

[25] HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1998-2018. Rukopis.

[26] BLUMA, Aleš. Václav Hudeček: Máme skvělé publikum, které nás v tom nenechá. KlasikaPlus.cz [online]. 2020 [cit. 2021-04-11]. Dostupné z: https://www.klasikaplus.cz/rozhovor/item/4232-vaclav-hudecek-mame-skvele-publikum-ktere-nas-v-tom-nenecha

[27] Jan Petzold (1912-1984) byl učitelem harmonie a základů polyfonie na Katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1946 působil po dobu deseti let jako vedoucí sekce druhých houslí Moravské filharmonie a od roku 1951 také jako violista v Komorním sdružení Moravských filharmoniků. Za svůj život napsal několik drobných klavírních skladeb, dále psal skladby pro mužské a smíšené pěvecké sbory a zabýval se i sborovými úpravami lidových písní. Zdroj: Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Český hudební slovník osob a institucí [online]. 2017 [cit. 2021-04-04]. Dostupné z: https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=1004412, Petzold Jan - hudební pedagog a skladatel. Slovanské gymnázium Olomouc [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné z: https://www.sgo.cz/osobnosti-a-absolventi-slovanskeho-gymnazia/petzold-jan-hudebni-pedagog-a-skladatelZačátek formuláře

[28] HIRNEROVÁ, Nikola a Marek JURÁŇ. Odešel pan Jan Morávek. Uničovský zpravodaj. 2021, 28(1), s. 3.

[29] SMETANOVÁ, Ludmila. Škola s úctou vzpomíná na svého emeritního ředitele. Uničovský zpravodaj. 2021, 28(1), s. 2.

[30] Rozhovor se Zuzanou LOUTOCKOU, dcerou Jana Morávka. Troubelice 2. 12. 2020.

[31] Ibid.

[32] SMETANOVÁ, Ludmila. Škola s úctou vzpomíná na svého emeritního ředitele. Uničovský zpravodaj. 2021, 28(1), s. 2.

[33] Ibid.

[34] O kruhu přátel hudby. MKZ Uničov [online]. 2013 [cit. 2021-02-10]. Dostupné z: https://mkzunicov.cz/KPH/o-kruhu/

[35] HIRNEROVÁ, Nikola a Marek JURÁŇ. Odešel pan Jan Morávek. Uničovský zpravodaj. 2021, 28(1), s. 3. Dotazníkové šetření provedené pro účely bakalářské práce ukázalo, že tento údaj není zcela přesný. Na Uničovsku sice opravdu vzniklo 27 KPH, avšak ne všechny vznikly v 80. letech, například KPH Skrbeň a KPH Štěpánov vznikly až v roce 1999. Tyto dva Kruhy také nevznikly přímo z iniciativy Jana Morávka, ale jejich založení bylo ovlivněno existencí dalších KPH v okolí. Dále také KPH v Litovli vzniklo samostatně již v roce 1973. Můžeme však s jistotou říct, že na Uničovsku celkem existovalo v letech 1980 až 2000 27 KPH, na jejichž působení se Jan Morávek do jisté míry podílel.

[36] HIRNEROVÁ, Nikola a Marek JURÁŇ. Odešel pan Jan Morávek. Uničovský zpravodaj. 2021, 28(1), s. 3.

[37] Rozhovor se Zuzanou LOUTOCKOU, dcerou Jana Morávka. Troubelice 2. 12. 2020.

[38] HULA, Vladimír. Biografie KPH na Uničovsku a okolí. Sestaveno z materiálů ze soukromého vlastnictví Vladimíra Huly. Rukopis.

[39] Rozhovor se Zuzanou LOUTOCKOU, dcerou Jana Morávka. Troubelice 2. 12. 2020.

[40] STREJČEK, Alfred. Jenda Morávek byl a zůstává pro mne hanáckým Pánbíčkem. Kruhy přátel hudby Uničovsko [online]. 2021, 5. 1. 2021 [cit. 2021-02-18]. Dostupné z: https://www.kph-unicovsko.cz/

[41] HULA, Vladimír. Biografie KPH na Uničovsku a okolí. Sestaveno z materiálů ze soukromého vlastnictví Vladimíra Huly. Rukopis.

[42] JURÁŇ, Marek. Jan Morávek obdržel cenu hejtmana za celoživotní přínos v oblasti kultury. Uničovský zpravodaj. 2019, 26(7), s. 1.Začátek formuláře

[43] Kruh přátel hudby. Městský klub Litovel [online]. 2021 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z: https://www.mklitovel.cz/cs/mestsky-klub/divadla-kph-vystavy-kurzy/kruh-pratel-hudbyZačátek formuláře

[44] HULA, Vladimír. Biografie KPH na Uničovsku a okolí. Sestaveno z materiálů ze soukromého vlastnictví Vladimíra Huly. Rukopis.

[45] STREJČEK, Alfred. Jenda Morávek byl a zůstává pro mne hanáckým Pánbíčkem. Kruhy přátel hudby Uničovkso [online]. 2021, 5. 1. 2021 [cit. 2021-02-18]. Dostupné z: https://www.kph-unicovkso.cz/

[46] VYMĚTALOVÁ, Karla. Kdo vše rozdal, ten vše má ..... Kruhy přátel hudby Uničovsko [online]. 2021 [cit. 2021-02-18]. Dostupné z: https://www.kph-unicovsko.cz/

[47] STREJČEK, Alfred. Jenda Morávek byl a zůstává pro mne hanáckým Pánbíčkem. Kruhy přátel hudby Uničovsko [online]. 2021, 5. 1. 2021 [cit. 2021-02-18]. Dostupné z: https://www.kph-unicovsko.cz/

[48] JERIE, Marek. Jan Morávek byl ušlechtilý bojovník za krásnou hudbu. Uničovský zpravodaj. 2021, 28(1), s. 3.

[49] Rozhovor s Karlou VYMĚTALOVOU, koordinátorkou koncertů na Uničovsku. Troubelice 16. 3. 2021.

[50] PhDr. Karla Vymětalová, Ph. D. Ústav historických věd [online]. 2021 [cit. 2021-04-10]. Dostupné z: https://uhv.fpf.slu.cz/osobni/phdr-karla-vymetalova-ph-d/

[51] Rozhovor s Karlou VYMĚTALOVOU, koordinátorkou koncertů na Uničovsku. Troubelice 16. 3. 2021.

[52] České komorní zlato. 5. díl. Guarneri trio Prague [epizoda dokumentární minisérie]. ČT Art. Premiéra 17. 6. 2018 [cit. 2021-03-28]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11746001082-ceske-komorni-zlato/417234100021005-guarneri-trio-prague/

[53] Rozhovor s Karlou VYMĚTALOVOU, koordinátorkou koncertů na Uničovsku. Troubelice 16. 3. 2021.

[54] Rozhovor s Karlou VYMĚTALOVOU, koordinátorkou koncertů na Uničovsku. Troubelice 16. 3. 2021.

[55] Autorem mapy je Radek Vyroubal, student Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Mapa byla vytvořena pro účely této bakalářské práce.

[56] Nedoma, Vlastimil. Český hudební slovník osob a institucí [online]. 2004 [cit. 2021-04-02]. Dostupné z: https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=1001679

[57] Kruh přátel hudby. Městský klub Litovel [online]. 2021 [cit. 2021-04-02]. Dostupné z: https://www.mklitovel.cz/cs/mestsky-klub/divadla-kph-vystavy-kurzy/kruh-pratel-hudby/

[58] Kruh přátel hudby Litovel. Dotazník.

[59] Kruh přátel hudby Litovel. Dotazník.

[60] Ředitel Závodního klubu ROH Uničovských strojíren.

[61] Právník a kronikář města Uničova.

[62] Tehdejší ředitel LŠU Uničov.

[63] Bývalý ředitel LŠU Uničov.

[64] O této osobě nejsou dostupné žádné další informace.

[65] O této osobě nejsou dostupné žádné další informace.

[66] DUBOVÝ, Milan, Jiří HORÁK, Jan MORÁVEK a Otakar RÁMIŠ. Kruh přátel hudby 1974-1994. Sdružené kulturní zařízení v Uničově. Uničov, 1994.

[67] Kronika Městského kulturního zařízení Uničov z let 1974-1988. Rukopis.

[68] DUBOVÝ, Milan, Jiří HORÁK, Jan MORÁVEK a Otakar RÁMIŠ. Kruh přátel hudby 1974-1994. Sdružené kulturní zařízení v Uničově. Uničov, 1994.

[69] HIRNEROVÁ, Nikola. Bolestí koncertů Kruhu přátel hudby je malá návštěvnost. Uničovský zpravodaj. 1999, 6(19), s. 1.

[70] Kruh přátel hudby Uničov. Dotazník.

[71] Kruh přátel hudby Leština. Dotazník.

[72] Projev poslankyně Zimánkové. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky: Digitální repozitář [online]. 28. 3. 1952 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z: https://www.psp.cz/eknih/1948ns/stenprot/062schuz/s062048.htm

[73] Kruh přátel hudby Leština. Dotazník.

[74] Kruh přátel hudby Bohuňovice. Dotazník.

[75] DUBOVÝ, Milan, Jiří HORÁK, Jan MORÁVEK a Otakar RÁMIŠ. Kruh přátel hudby 1974-1994. Sdružené kulturní zařízení v Uničově. Uničov, 1994., HULA, Vladimír. Biografie KPH na Uničovsku a okolí. Sestaveno z materiálů ze soukromého vlastnictví Vladimíra Huly. Rukopis., JURÁŇ, Marek. Jan Morávek obdržel cenu hejtmana za celoživotní přínos v oblasti kultury. Uničovský zpravodaj. 2019, 26(7), s. 1.,

[76] Kruh přátel hudby Bohuňovice. Dotazník.

[77] Rozhovor s Janou a Vladimírem HULOVÝMI, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice. Troubelice 22. 2. 2021.

[78] HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1983-1998. Rukopis.

[79] Kruh přátel hudby Medlov. Dotazník.

[80] Kruh přátel hudby Loštice. Dotazník.

[81] HIRNEROVÁ, Nikola a Marek JURÁŇ. Odešel pan Jan Morávek. Uničovský zpravodaj. 2021, 28(1), s. 3.

[82] HULA, Vladimír. Biografie KPH na Uničovsku a okolí. Sestaveno z materiálů ze soukromého vlastnictví Vladimíra Huly. Rukopis.

[83] STREJČEK, Alfred. Jenda Morávek byl a zůstává pro mne hanáckým Pánbíčkem. Kruhy přátel hudby Uničovsko [online]. 2021, 5. 1. 2021 [cit. 2021-02-18]. Dostupné z: https://www.kph-unicovsko.cz/

[84] Rozhovor s Janou a Vladimírem Hulovými, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice. Troubelice 22. 2. 2021

[85] Kruh přátel hudby Velká Bystřice. Dotazník.

[86] Kruh přátel hudby Dubicko. Dotazník.

[87] Kruh přátel hudby Dolany. Dotazník.

[88] Kruh přátel hudby Svébohov. Dotazník.

[89] Statistické údaje. Obec Svébohov [online]. 17. 3. 2021 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z: https://www.svebohov.cz/obec/statisticke-udaje/

[90] Kruh přátel hudby Pňovice. Dotazník.

[91] Dechová hudba Pňovice: Historie. Obec Pňovice [online]. 2021 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z: https://www.pnovice.cz/historie

[92] Kruh přátel hudby Pňovice. Dotazník.

[93] Kruh přátel hudby Postřelmov. Dotazník.

[94] Kontakty. KD Postřelmov [online]. 2020 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z: https://www.kulturak.postrelmov.org/kontakt.html

[95] Kruh přátel hudby Postřelmov. Dotazník.

[96] Kruh přátel hudby Hrabová. Dotazník.

[97] Kruh přátel hudby Libina. Dotazník.

[98] Rozhovor s Karlou VYMĚTALOVOU, koordinátorkou koncertů na Uničovsku. Troubelice 16. 3. 2021

[99] Kruh přátel hudby Skrbeň. Dotazník., Rozhovor s Karlou VYMĚTALOVOU, koordinátorkou koncertů na Uničovsku. Troubelice 16. 3. 2021

[100] Kruh přátel hudby Štěpánov. Dotazník.

[101] O nás. Kruh přátel hudby Uničovsko [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné z: https://www.kph-unicovsko.cz/o-mne/

[102] Kruh přátel hudby Štěpánov. Dotazník.

[103] Kruh přátel hudby Ruda nad Moravou. Dotazník.

[104] Kruh přátel hudby Dlouhá Loučka. Dotazník.

[105] HULA, Vladimír. Biografie KPH na Uničovsku a okolí. Sestaveno z materiálů ze soukromého vlastnictví Vladimíra Huly. Rukopis.

[106] Kruh přátel hudby Dlouhá Loučka. Dotazník.

[107] Rozhovor s Janou a Vladimírem HULOVÝMI, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice. Troubelice 22. 2. 2021.

[108] MOTLÍČKOVÁ, Františka. Historie Základní školy Troubelice. Troubelice: ZŠ Troubelice, 2001.

[109] Rozhovor s Janou a Vladimírem HULOVÝMI, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice. Troubelice 22. 2. 2021.

[110] HULA, Vladimír. Biografie KPH na Uničovsku a okolí. Sestaveno z materiálů ze soukromého vlastnictví Vladimíra Huly. Rukopis.

[111] Rozhovor s Janou a Vladimírem HULOVÝMI, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice. Troubelice 22. 2. 2021.

[112] Stručná historie. Troubelice [online]. 2021 [cit. 2021-04-04]. Dostupné z: https://www.troubelice.cz/strucna-historie

[113] Rozhovor s Janou a Vladimírem HULOVÝMI, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice. Troubelice 22. 2. 2021

[114] Interní dokumenty Kulturního centra Ars Bella.

[115] Rozhovor s Janou a Vladimírem HULOVÝMI, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice. Troubelice 22. 2. 2021

[116] Interní dokumenty Kulturního centra Ars Bella.

[117] Rozhovor s Janou a Vladimírem HULOVÝMI, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice. Troubelice 22. 2. 2021., HULA Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1983-1998. Rukopis.

[118] HULA, Vladimír. Biografie KPH na Uničovsku a okolí. Sestaveno z materiálů ze soukromého vlastnictví Vladimíra Huly. Rukopis., HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1983-1998. Rukopis.

[119] Rozhovor s Janou a Vladimírem HULOVÝMI, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice. Troubelice 22. 2. 2021.

[120] HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1983-1998. Rukopis.

[121] Kruh přátel hudby Medlov. Dotazník., Rozhovor s Janou a Vladimírem HULOVÝMI, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice. Troubelice 22. 2. 2021.

[122] HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1983-1998. Rukopis.

[123] Co ohromilo? Jak Uničov dal V. Holzknechtovi odvahu do života: Ohlas na esej V. Holzknechta v Literárním měsíčníku o intenzitě hudebního života v Uničově. Nová svoboda. 1988, s. 7.

[124] Co ohromilo? Jak Uničov dal V. Holzknechtovi odvahu do života: Ohlas na esej V. Holzknechta v Literárním měsíčníku o intenzitě hudebního života v Uničově. Nová svoboda. 1988, s. 7.

[125] HULA, Vladimír. Biografie KPH na Uničovsku a okolí. Sestaveno z materiálů ze soukromého vlastnictví Vladimíra Huly. Rukopis., HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1983-1998. Rukopis.

[126] Rozhovor s Janou a Vladimírem HULOVÝMI, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice. Troubelice 22. 2. 2021.

[127] HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1983-1998. Rukopis.

[128] Rozhovor s Janou a Vladimírem HULOVÝMI, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice. Troubelice 22. 2. 2021.

[129] Ibid., HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1983-1998. Rukopis.

[130] Rozhovor s Janou a Vladimírem HULOVÝMI, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice. Troubelice 22. 2. 2021.

[131] HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1983-1998. Rukopis., HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice z let 1998-2018. Rukopis., HULA, Vladimír a Jana HULOVÁ. Kronika KPH Troubelice od roku 2018. Rukopis.

[132] Interní dokumenty Kulturního centra Ars Bella., Rozhovor s Janou a Vladimírem HULOVÝMI, vedoucími Kruhu přátel hudby Troubelice. Troubelice 22. 2. 2021.

[133] HIRNEROVÁ, Nikola a Marek JURÁŇ. Odešel pan Jan Morávek. Uničovský zpravodaj. 2021, 28(1), s. 3.