Zajímavosti

Zde je místo pro novinky a zajímavosti o u nás vystupujících umělcích. Prosíme, pokud nám chcete o umělcích cokoliv sdělit, o stručnost - nejlépe formou odkazu na jiná elektronická média. Děkujeme!

Emailem jsme obdrželi zprávu, že Terezie Fialová, výborná klavíristka a manželka violoncelisty Jiřího Bárty v měsíci únoru 2018 porodila syna Benjamina Bártu. Blahopřejeme a přejeme celé šťastné rodině pevné zdraví a mnoho společné radosti!!!

Dobrý den,

před nějakým časem jsme díky Vám absolvovali velmi příjemné miniturné jako kytarové trio Nété. Ráda bych Vás informovala o mém dalším projektu, kterého jsem součástí a je to duo Florentina - Jitka Konečná - zobcové flétny a Petra Schwarz Galasová - kytara. Dovoluji si poslat odkaz na naše stránky: https://www.facebook.com/pg/duoFlorentina/about/?ref=page_internal nebo https://www.jitkakonecna.cz/ . Kdybyste měli zájem o naše uskupení, ráda pošlu více materiálu včetně videa z koncertu. Velmi rády bychom si v těchto kouzelných prostorech zahrály a věřím, že bychom Vás určitě nezklamaly :) S přátelským pozdravem

Petra Schwarz Galasová

Ančerlovo kvarteto

Dobrý den, paní Vymětalová,

novinky a informace o nás můžete nalézt na facebookových stránkách

https://m.facebook.com/ancerlovokvarteto/?ref=bookmarks nebo na našem YouTube kanálu https://m.youtube.com/channel/UCS7mcLOUzbALz_m0HOI-Qgw

Rok 2018 budeme pro náš soubor slavnostní a to hned ze dvou důvodů. Ančerlovo kvarteto jsme založili ještě jako studenti Pražské konzervatoře v roce 2008; bude tomu tedy 10l et.

Druhým důvodem je 110. výročí narození Karla Ančerla, slavného českého digirenta, po němž nese naše smyčcové kvarteto název. Oslavíme to řadou koncertů po České republice mj. i v jihočeských Tučapech, rodišti Karla Ančerla.

S přáním všeho dobrého

za Ančerlovo kvarteto zdraví Daniel Petrásek

Ivan Ženatý: Umím všechny Bachovy sonáty, číslo mobilu si ale nepamatuji ¨

Zdroj: https://www.denik.cz/hudba/v-tabore-na-houslitu-cekavaji-lukrativni-nabidky-20130324-d0uw.html

Kristina Fialová - Nouzovská a její manžel Petr Nouzovský vydali nové CD:

ARCO DIVA UP 0178- 2 131 Kristina Nouzovská Fialová / Humoresque / Petr Nouzovský

Kristýna Nouzovská Fialová - viola, Petr Nouzovský - violoncello

Nahráno 17. února 2017 v kostele Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech, hudební režie a mistr zvuku Jakub Hadraba. Celkový čas 48:23

Atraktivní novinkou v oblasti komorní hudby je CD violistky Kristiny Nouzovské Fialové a violoncellisty Petra Nouzovského. Talentovaný pár si okrášlil cestu k sólové kariéře nejen sňatkem, ale též společným titulem nazvaným žertovně Humoresque.

Album zahajuje méně známý Duet Ludwiga van Beethovena. Následuje Humoreska Antonína Dvořáka, která patrně byla inspirací eponymnímu názvu celého alba. Hlavní náplní celého počinu je však současná hudba českých skladatelů. Díla Romana Haase, Petra Fialy a Adama Skoumala byla vytvořena tzv. "na míru" oběma interpretům. Všechny tři skladby jsou rovněž zaznamenány v unikátní světové premiéře na CD nosičích. Celek Humoresque uzavírá temperamentní latinskoamerická hudba Astora Piazzolly. Zkusme se podívat na nahrávku zevrubněji.

"Brýlové duo" Ludwiga van Beethovena se řadí k rané tvůrčí etapě skladatele. Vzniklo během podzimu roku 1796 s věnováním baronu Zmeskallovi evidentně v bezstarostném kompozičním rozmaru. Pozitivní náladou září celá jednovětá skladba: slavnostní úvodní souzvuk v Es dur následují akordické figurace violoncella, následně si oba interpreti své role vymění a zakotví až k repetici v dominantní B dur. Společné melodické pasáže jsou svázány koherentní souhrou, jemně tvarovaná dynamika a cit pro témbrové odstínění povahově odlišných témat jsou elegantní a perlivě hýřivé. Velmi pěkně pracují oba interpreti s agogickou stránkou v podobě plnokrevného rubata.

Zajímavé překvapení skýtá i další skladba nahrávky: pro některé posluchače možná kolovrátkově obehraná Humoreska Antonína Dvořáka, která dala celé nahrávce i svůj název. Manželé Nouzovští zvolili úpravu italského skladatele Sebastiana Comertiho. Ta se zakládá na rovnocenné úloze obou nástrojů. Podání interpretů je neškrobené, plné sofistikované tempové mobility, která se chvílemi ospale kochá na korunách, jinde zase energicky kráčí kupředu. Humoreska v tak lahodném podání nezní ani vteřinu jako archiválie.

Pro mne osobně největším objevem alba jsou skladby Romana Haase. Jeho Duo č. 1 pro violu a violoncello se skládá z pěti vět, s výjimkou té poslední nepřesahující časový rozměr dvě minuty. Ihned Preludium naznačuje, že se setkáváme s velkým melodickým talentem: téma, které přednáší zastřená a ztemnělá viola, se vypíná do velkých oblouků, violoncello celou větu podbarvuje akordickými pizzicaty. Následuje výbušné Ostinato s bluesově tvarovanou melodikou v c moll. Interludium se cyklicky vrací k lyricky posmutnělé melodii úvodní věty. Svébytnou aluzí Ravelova Bolera je čtvrtá věta s totožným názvem. Ta si z díla francouzského mistra vypůjčila pouze rytmickou analogii, po harmonické a melodické stránce přináší svěží nápady, rytmicky pregnantní pasáže a neutuchající energii. Finale s až dvořákovskou spontaneitou začíná třemi stoupajícími tóny, které se rozvíjí do velké šíře v ospale poklidném tempu. Haas je velmi schopný architekt: po přiznávce melodie z Ostinata přichází s až filmovou melodií, která svou elasticitou a popovým nádechem naprosto odzbrojuje.

Progresivnější zvukovost a drsnější harmonické i melodické relace mají Dialogues tatínka Kristiny Petra Fialy. Čtyřvětá konverzace violy a violoncella je naplněna invencí a snahou hledat neotřelé postupy. Dialogues na rozdíl od tonálně ukotveného Haase prostupuje volná tonalita a myšlenková provázanost, která není dána opakováním předchozích celků. Na první poslech méně atraktivní dílo se s odstupem času jeví jako umělecky znamenité obohacení komorní literatury.

Variace na lidovou píseň Romana Haase jsou prostoupeny něžnou a ryzí inspirací moravským folklorem. Jmenovitě se jedná o líbeznou durovou modifikaci písně Ej, lásko, lásko. Téma a čtyři variace vrcholí závěrečným čardášem, který opět zpracovává melodii citované lidové písně v rychlých stupnicových bězích i akordicky plnému zvuku obou nástrojů s citlivě využitou jazzovou harmonií.

Adam Skoumal zkomponoval svou dvouvětou skladbu The Beauty and the Beast (Kráska a zvíře) v roce 2014 jako svatební dar novomanželům Nouzovským. Jako taková je koncipována logicky první věta Amoroso (zamilovaně), v níž je veden zajímavý dialog violoncella v pizzicatových akordických rozkladech a překrásně rozezpívané violy. Nebyl by to ovšem Skoumal, aby obě věty naplnil monotónní hudbou. S typickou humornou nadsázkou hýří druhá věta Sarcastico vtipnými pasážemi, dravou energií a smavým kontrastem.

A nebyl by to samozřejmě Petr Nouzovský se svým příznačným humorem, aby nezakončil s manželkou CD karikaturou všeho lyrického, co před tím zaznělo. La Calle 92 Astora Piazzolly zahajuje pravidelné tikání metronomu, následují zvukově rozšklebené smyky obou nástrojů a ležérní i patetické gesto v sentimentálních akordických spojích. V jedné chvíli se interpreti baví i pískáním melodie, záměrně falešná glissanda, gradace a pohyb znamenají jediné: my si tu muziku skutečně užíváme, přidejte se bez starosti k nám.

Humoresque manželů Nouzovských je možno poslouchat v několika rovinách. Tou první je samozřejmě samotná hudba, kterou charakterizuje spíše romanticky znějící, případně vtipem nabitý esprit. Druhou je samotná interpretační stránka obou umělců, která ukazuje zcela jedinečné technické i výrazové dispozice, svědčící o mistrovství a schopnosti proniknout k podstatě každé skladby a vyhmátnout z ní ty nejdůležitější aspekty. CD Humoresque poskytuje dostatek zábavy, invence a hlavně spontánní radosti z muzicírování.

Nahrávka pořízená pod patronátem vydavatelství ArcoDiva je opatřena výborným zvukem. Booklet je opatřen výtvarně poutavými fotografiemi uměleckého páru. Sleevenote, včetně osobního dopisu manželů posluchačům provází vkusné a výstižné komentáře k zvoleným skladbám. Humoresque manželů Nouzovských může být pro svou vycizelovanou kvalitu vzorem pro další počiny v oblasti komorní hudby.